Bez jasné budoucnosti a důvěry v politiku to nejde. Britská novinářka požádala o německý pas

Rozhodnutí o brexitu z června 2016 mnohonásobně zvýšilo počet Britů, kteří ve spolkové republice žádají o německé občanství. Kvůli nejistotě a obavám z možného chaosu, které v ní dosavadní postup britských politiků jen utvrzuje, tak učinila i berlínská dopisovatelka listů The Guardian a The Observer Kate Connollyová. O své zkušenosti, která rozdělila i její britskou rodinu, napsala knihu Exit brexit – jak jsem se stala Němkou.

„Matka hlasovala pro brexit, otec proti,“ říká Connollyová, která kolem sebe jinak neměla nikoho, kdo by vystoupení Británie z Evropské unie podpořil. „Všichni moji přátelé hlasovali proti brexitu, a tak člověk vůbec nerozumí tomu, jak se někdo mohl rozhodnout opačně,“ míní.

Referendum jí způsobilo takový šok, že po něm několik nocí nespala. „Cítila jsem se do té doby velmi dobře jako Britka v Evropě.“

V rodině výsledek referenda nejprve vedl k bouřlivým diskusím, postupně se ale brexit stal tématem, o kterém se raději nemluví. „Je to takové velmi britské, vyhýbáme se tomu,“ podotýká Connollyová s tím, že když se do ostrovní země vrátí na některou z rodinných oslav, vždy ji někdo raději znovu upozorní, aby otázku neotevírala.

Bez důvěry v britskou politiku

Ve vlastních úvahách se ale možným dopadům brexitu na svůj život v Německu nevyhnula. Novinářka, která má německého manžela a ve spolkové republice už léta žije, na internetu brzy zjistila, že má na německé občanství nárok a to britské si zároveň může ponechat.

Rozhodnutí požádat o německý pas, k němuž dospěla už v roce 2016, vnímá Connollyová především jako pragmatické v situaci, kdy vůbec nebylo – a stále není – jasné, jakým způsobem se brexit uskuteční.

„Vůbec netušíme, co se rozhodne. Nemám žádnou důvěru v politiku v Británii,“ poznamenává v narážce na to, že se Londýn ani necelý měsíc před stanoveným termínem brexitu – 29. března – nerozhodl, jak má vystoupení z Unie vypadat.

Stejný krok jako novinářka, které německé občanství dává jistotu, že nadále bude moci v Evropské unii bez problémů žít a pracovat, v uplynulých letech učinily tisíce Britů. Zatímco v roce 2015 německé občanství podle tamních úřadů získalo 622 Britů, v roce referenda o brexitu jich bylo už 2865 a předloni 7493. „Každý, kdo může, tak to dělá, a ti, kteří nemohou, jsou velmi frustrovaní,“ je přesvědčena.

Pasů není nikdy dost

Samotný proces získání německého občanství pro Connollyovou nebyl problematický, potvrdily se během něj ale některé předsudky cizinců o německé byrokracii. Sedmačtyřicetiletá dopisovatelka sice vystudovala němčinu na univerzitě, úřadům ale ani to, ani její zjevné znalosti jazyka nestačily, a Connollyová musela skládat jazykovou zkoušku. Sešla se na ní s Britem, který ve spolkové republice žije už 28 let, a německy mluví stejně dobře jako ona. „Zkoušející se divili, co tam vůbec děláme,“ vypráví.

Nakonec pas dostala a přišla ho ukázat rodičům. „Máma zrovna luštila sudoku, stále do toho jen koukala a vůbec nic neřekla. Táta se z toho snažil udělat vtip, že sbírám pasy,“ říká s úsměvem. Vážně pak dodává: „Když ale člověk zná dějiny 20. století, nemá pasů nikdy dost.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 42 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...