Čína a USA omezí výběr cel

Nahrávám video

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Bílý dům v tiskové zprávě uvedl, že obě strany učiní do středy 14. května požadované změny, po kterých zůstane v platnosti základní desetiprocentní clo.

„Obě země velmi dobře hájily své národní zájmy,“ řekl Bessent, kterého cituje Reuters. „Oba máme zájem na vyváženém obchodu a Spojené státy budou i nadále směřovat k tomuto cíli,“ pokračoval ministr, po jehož boku stál obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer.

Washington i Peking tím usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.

Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu do funkce zvýšil cla na většinu dovozu z Číny, postupně až na 145 procent. Čína odpověděla protiopatřením a postupně clo u mnoha položek dovážených z USA zvýšila až na 125 procent. Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a jeho nástupce Joe Biden pak zavedl ještě další cla.

„Bessent před časem zmínil, že současná situace je neudržitelná, a proto dříve či později dojde k dohodě,“ hodnotil analytik XTB Tomáš Vranka. „Na americkou administrativu samozřejmě tlačila i řada vlivných osobností ze světa amerického byznysu. Zástupci amerických obchodních řetězců Walmart a Target se dokonce sešli s Donaldem Trumpem a varovali ho, že pokud bude situace pokračovat, regály v obchodech se postupně vyprázdní,“ pokračoval Vranka.

„Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje“

Datový ekonom Petr Bartoň v rozhovoru pro ČT24 doplnil, že dohodu lze označit za překvapení. „Je to ale jen skok, který odmontovává ty nejhorší excesy a následky Trumpovy vyhlášené politiky. Z dlouhodobého hlediska nás to nikam neposunuje. V podstatě jdeme jen zpátky ke startovní čáře,“ upozornil.

„A zatím ještě není jisté, jestli tam pořád budou výjimečná cla například pro čínské automobily, vůči kterým měli pifku jak Donald Trump v prvním volebním období, tak i Joe Biden. Je to dlouhodobá starost Spojených států,“ dodal Bartoň.

Nahrávám video

„Je to lepší, než jsem čekal. Myslel jsem si, že cla klesnou někam k padesáti procentům,“ popsal hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č'-wej Čang. „Je to samozřejmě velmi pozitivní zpráva pro ekonomiky v obou zemích i pro ekonomiku globální. Investoři se teď budou v krátkodobém horizontu mnohem méně obávat škod v globálních dodavatelských řetězcích,“ zdůraznil analytik.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler označil dočasné snížení za povzbudivou zprávu. „Dohoda vysílá signál, že si obě mocnosti uvědomují důležitost dohody a případné nebezpečí plnohodnotné obchodní války,“ komentoval Pfeiler.

Obchodní válka mezi oběma zeměmi by podle analytika Davida Marka z firmy Deloitte mohla zbrzdit růst globální ekonomiky, což by pocítily zejména malé exportně orientované země, jako je Česko. „Z našeho pohledu je tedy dosažení dohody mezi oběma zeměmi velmi dobrá zpráva,“ sdělil Marek.

Schůzka v Ženevě byla prvním osobním setkáním mezi vysokými ekonomickými představiteli USA a Číny od doby, kdy se Trump po čtyřleté pauze vrátil do prezidentského úřadu. „Měli jsme velmi produktivní rozhovory a já si myslím, že k velmi pozitivnímu procesu významně přispělo místo konání zde u Ženevského jezera,“ uvedl Bessent.

„O víkendu se obě delegace shodly, že ani jedna strana si nepřeje, abychom se úplně odloučili. Velmi vysoká cla byla ekvivalentem embarga, což nechce žádná ze stran. My chceme obchodovat,“ dodal.

Dopad na akcie, dolar a ropu

Americké akcie i dolar v reakci na dohodu výrazně posílily. Dow Jonesův index, který zahrnuje cenné papíry třiceti předních amerických podniků, si v pondělí připsal 2,81 procenta a zakončil obchodování na 42 410,10 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 3,26 procenta na 5844,19 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil dokonce o 4,35 procenta na 18 708,34 bodu.

Na devizovém trhu americký dolar posiloval vůči euru i dalším předním měnám. Jednotná evropská měna vůči americké měně kolem 22:00 SELČ ztrácela zhruba 1,4 procenta, sestoupila tak pod hranici 1,11 dolaru. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu amerického dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, se v pondělí vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než měsíc. Kolem 22:00 SELČ vykazoval nárůst o zhruba 1,4 procenta a nacházel se nedaleko 101,8 bodu.

Zdražovala i ropa. Kolem 22:00 SELČ přidávala severomořská ropa Brent 1,69 procenta na necelých 65 dolarů, americká lehká ropa WTI pak přidávala 1,7 procenta na zhruba 62 dolarů.

Celní spor zastavil mezi Čínou a Spojenými státy obousměrný obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů (13,5 bilionu korun). Narušil dodavatelské řetězce, vyvolal obavy ze stagflace a někde vedl i k propouštění. Stagflace je růst cen při stagnaci ekonomické aktivity. Zpráva o dosažení předběžné dohody podpořila ceny akcií v Číně i v Evropě, růst před zahájením obchodování signalizovaly také americké akcie.

Trump začal cla zavádět kvůli tomu, že USA mají s mnoha zeměmi dlouhodobě vysoký obchodní deficit, jenž podle něj neodráží spravedlivé obchodní podmínky.

Americký prezident zavedl základní desetiprocentní clo, které se vztahuje na většinu zemí, a k němu ještě zavedl vyšší cla individuálně pro každou zemi. Trump je označuje za reciproční, i když přesně neodpovídají clům, která vybírají ty které země. Podle něj tato takzvaná reciproční cla odrážejí i netarifní sazby a různé exportní pobídky, které poškozují a pokřivují volný trh.

Čínu Trump viní i z toho, že nedělá dost, aby zabránila pašování fentanylu do Spojených států. Tato droga podle prezidenta v USA způsobuje krizi a má na svědomí spousty mrtvých. Bílý dům tvrdí, že z Číny pocházejí látky používané pro výrobu tohoto opioidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Tehdejší demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na soudních nákladech a poplatcích kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
před 17 mminutami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 3 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.