Evropská unie by mohla zavést vlastní digitální peněženky, počítalo by se i s vytvořením e-identit

Evropská komise by měla rozhodnout o budoucnosti takzvané digitální peněženky, která by fungovala a byla uznávaná ve všech členských státech. Cílem této novinky by bylo sdružovat přístupové údaje, digitální verzi občanského průkazu či platební karty. Šlo by o konkurenci zavedených digitálních platforem společností, jako je Apple, Alphabet, Google nebo Thales. Tyto soukromé projekty podle kritiků mohou vyvolávat obavy ohledně ochrany soukromí a údajů, píše agentura Reuters.

Ambice k vytvoření digitální peněženky stouply díky koronavirové pandemii, která s sebou nesla velký nárůst on-line služeb, referuje Reuters. Agentura zmiňuje i připravený více než sedmdesátistránkový dokument, který se novou platformou zabývá.

Pokud by se projekt realizoval, mohli by si občané států Evropské unie vytvořit digitální identitu. Kromě důležitých přístupových údaju v soukromé i veřejné sféře a možnosti platit skrz chytrý telefon by měla obsahovat digitální verzi občanského průkazu. 

Podle Financial Times by aplikace, ke které by mohl být přístup i skrze otisky prstu nebo skenování sítnice, měla obsahovat i jiné dokumenty – například řidičský průkaz. Reuters s odvoláním na výše zmíněný dokument EU ještě zmiňuje funkci elektronických – ověřených – podpisů. V současnosti hned 14 členských zemí nemá národní schéma pro elektronickou identitu.

„Evropská digitální identita nám umožní dělat věci, které děláme doma, v jakémkoli členském státě,“ uvedla místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Bezpečná alternativa

Používání digitální peněženky by nebylo povinné, píše Financial Times. Lidé, kteří by se rozhodli aplikaci využívat, by ale mohli mít řadu výhod. Kromě flexibility také možnost mít své citlivé údaje v „extra-bezpečném digitálním ekosystému“. 

Digitální peněženka by měla být „jednoduchá, bezpečná a chránit lidi v on-line prostoru“, řekl britskému deníku zdroj, který se přímo setkal s plány na novou platformu. „Lidé budou mít také pravomoc rozhodovat, kolik informací o sobě poskytnou, zatímco soukromé společnosti jim to nedovolí,“ dodal zdroj.

Přijetí elektronické peněženky by mohlo přinést až 9,6 miliardy eur (zhruba 244 miliard korun) a za pět let vytvořit až 27 tisíc pracovních míst, uvádí se podle Reuters v dokumentu. Evropská komise by chtěla vydat technologickou sadu nástrojů pro zavedení peněženek do října 2022, informuje Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 1 hhodinou

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 4 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 7 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 8 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 8 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.