Invaze do Libanonu by mohla spustit občanskou válku, míní expert

Hizballáh udržuje jako nestátní aktér v Libanonu silné pozice hlavně na jihu země, v údolí Bikáa a na jižním předměstí Bejrútu Dahíja. Organizace má značnou vojenskou i politickou moc, v současné době působí ve vládě národní jednoty dva její ministři a v parlamentu ji zastupují poslanci. Ozbrojený boj proti Izraeli vede skupina od osmdesátých let. Došlo na dvě plnohodnotné války a řadu menších střetů.

„Smrt Hasana Nasralláha výrazně ovlivní fungování Hizballáhu, ale může mít dopad i na libanonskou politickou scénu, která je velmi křehká, je to velmi komplikovaná země po etnonáboženské rovině. Šíité, které Hizballáh reprezentuje, tvoří asi největší část společnosti, která je nejvíce mobilizovaná proti Izraeli. Takže určitě je to mobilizační faktor, který může velkou část libanonské společnosti více aktivovat a výsledky jsou diskutabilní,“ říká Jelen.

Radost syrských uprchlíků

Větší část populace, zejména muslimové, zastává protiizraelské postoje, zabití Nasralláha ale muslimské obyvatelstvo plošně neodsoudilo, upozornil expert. „Je tu velká část syrských uprchlíků, což jsou sunnité, kteří museli uprchnout před režimem Bašára Asada ze Sýrie, a jak víme, Hizballáh, Írán jsou podporovatelé Asada. Takže ti (Syřané) úspěšnému atentátu tleskali, co jsem zaznamenal na sociálních sítích,“ podotkl Jelen.

Poměrně početní jsou v Libanonu rovněž křesťané, přičemž maronité jsou tradičními nepřáteli šíitského Hizballáhu, válčili spolu v občanské válce, připomněl dále odborník s tím, že maronité jsou rovněž významnou politickou silou v zemi.

Politické spory, občanská válka a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice, včetně Hizballáhu. Libanon nemá kvůli neshodám už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je navíc úřednická. Státní úřady v zemi jsou paralyzované a většina obyvatel od nich žádnou pomoc už ani nečeká.

Zhroucený stát

Obyvatelé se nyní obávají izraelského vpádu, jelikož Libanon je už teď zhroucený stát, poznamenal politický geograf. „Řada věcí tam nefunguje – nedostatek elektřiny, sociálních služeb, je to velký problém. Mnoho lidí odchází a napětí se teď zvyšuje kvůli přesunu obrovského množství obyvatel z jižního Libanonu, kteří utíkají před izraelským bombardováním,“ upozornil Jelen.

Znovu by se tak mohla rozhořet občanská válka, která trvala od roku 1975 do roku 1990. „Od té doby je tam velmi křehký mír, ale ty rány rozhodně zahojené nejsou a Izrael tam hraje významnou roli jako vnější faktor,“ uvedl expert.

Sám očekává ze strany Jeruzaléma spíše omezené přeshraniční výpady než plnohodnotnou ofenzivu jako v roce 1982. „Je to jiná situace, Izrael si musí být vědom toho, že Libanon není v téhle chvíli jednoznačně proti Izraeli. Udělat velkou ofenzivu by znamenalo zahájit další fázi nebo novou občanskou válku. Pro Libanon by to skutečně znamenalo veliký malér,“ obává se odborník.

Rozdělená společnost

Připomněl, že Libanon je velký zhruba jako Liberecký a Ústecký kraj dohromady, ale má sedm milionů obyvatel. „Není tam kam utéct, kde se schovat, regiony jsou navíc poměrně striktně ovládány jednotlivými komunitami, takže nedochází k promíchávání populace. Jsou tam části čistě šíitské, čistě sunnitské, čistě maronické. Takže další eskalace a uprchlická vlna vnitřních uprchlíků by velmi významně mohla ovlivnit další politiku,“ míní Jelen.

Neočekává tak, že by se libanonská vláda shodla na radikálním postupu vůči Izraeli nebo zapojení libanonské armády do konfliktu. „Většina maronitů vnímá konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem, nikoli mezi Libanonem a Izraelem. Spousta lidí ale má negativní mínění o Izraeli dlouhodobě, takže není to jednoznačně, že by se libanonská společnost nechtěla zapojit, ale očekával bych, že budou více opatrní s vědomím toho, že to může skutečně rozhodit velmi křehký politický systém,“ vysvětluje expert.