Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Nahrávám video

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Dva autobusy s tmavými skly vyjely krátce po 01:00 místního času (00:00 SEČ) z izraelské věznice Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu, zaznamenali novináři agentury AFP. V Izraeli zadržení Palestinci tak byli propuštěni více než sedm hodin poté, co se do Izraele vrátily tři ženské rukojmí.

Agentura AP informovala, že autobusy s devíti desítkami Palestinců opustily brány izraelské věznice Ofer nedaleko města Ramalláh, a ačkoliv izraelská armáda, která okupuje Západní břeh Jordánu, varovala Palestince před veřejnými oslavami, kolem autobusů na palestinské straně se shlukovaly davy lidí, z nichž někteří šplhali na střechu nebo mávali vlajkami, včetně těch Hamásu. Ozývaly se ohňostroje, pískání a výkřiky „Bůh je veliký“. Propuštění byli vyzdvihováni na ramena nebo je lidé objímali.

Podle ToI je ve skupině propuštěných vězňů 78 obyvatel Západního břehu a 12 lidí z východního Jeruzaléma. Podle seznamu, který poskytla agentuře AP komise pro vězeňské záležitosti v Palestinské samosprávě, jsou všichni propuštění ženy nebo mladiství, nejmladšímu je 15 let. Izrael je zadržel za přestupky, které podle něj souvisely s jeho vlastní bezpečností – od házení kamenů až po závažnější obvinění, jako je pokus o vraždu.

Jednou z propuštěných Palestinek je i Chálida Džarárová – prominentní členka Lidové fronty pro osvobození Palestiny z teroristického seznamu Evropské unie. Za mřížemi byla už několikrát. Tentokrát déle než rok a bez obvinění. „Mám smíšené pocity. Pocit svobody, za který všem děkuji. Ale také pocit bolesti za všechny (Palestince), kteří zemřeli,“ říká.

Během první fáze příměří má být za třiatřicet izraelských rukojmí propuštěno devatenáct set palestinských vězňů. Jsou mezi nimi lidé držení bez formálního obvinění a soudu, ale také téměř tři sta vězňů odsouzených na doživotí.

Tři ženy, které teroristé z hnutí Hamás unesli 7. října 2023 při útoku na Izrael, byly v neděli odpoledne předány izraelské armádě a poté se shledaly s rodinami. Podle lékařů jsou ve stabilním zdravotním stavu. Specialisté je budou ale dále sledovat. Měly by mít k dispozici i péči psychologů. Jedna z žen byla postřelena během únosu, kvůli tomuto zranění přišla o dva prsty.

Odložené příměří

V Pásmu Gazy v neděli s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmí, která mělo jako první propustit hnutí Hamás.

Šestnáctého dne první fáze příměří se má začít vyjednávat o druhé fázi dohody a propuštění dalších rukojmí. „Zatím není jasné, jak by mohla dohoda vypadat. Obě strany musí ze svých požadavků nějakým způsobem ustoupit. Jestli se to stane a jak, teprve uvidíme,“ popsal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video

„Pro obě znesvářené strany bylo dohodnout se na formě dohody v rámci fází nejschůdnější. Ta první je velmi specificky definovaná: ať už jde o konkrétní aspekty vzájemného propouštění rukojmí, nebo o paragrafy, které regulují, jakým způsobem se mají izraelské jednotky stahovat,“ pokračoval zpravodaj.

„V základu ale dohoda rozdělená do fází umožnila odložit klíčový střet. Izraelská vláda opakovaně stanovila jako válečný cíl zničení Hamásu jako politické a vojenské síly, ale teroristické hnutí nevydá poslední rukojmí, dokud budou v Gaze izraelští vojáci,“ doplnil.

Příbuzní izraelských rukojmí žádají Trumpa o pomoc

Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabily na dvanáct set lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesly do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmí, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.

Izrael na 7. říjen odpověděl ofenzivou, při níž podle palestinských úřadů spravovaných Hamásem zahynulo více než 46 tisíc Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, ale tvrdí, že více než polovinu mrtvých tvoří ženy a děti. Údaje zároveň není možné ve válečných podmínkách ověřit.

Nahrávám video

Rekonstrukce Gazy bude trvat roky. První fáze křehkého příměří se počítá na šest týdnů. Příbuzní šedesátky izraelských rukojmí, kteří nejsou součástí úvodní výměny, vyzývají prezidenta USA Donalda Trumpa, aby pokračoval v tlaku na znesvářené strany. „Prezidente Trumpe, žádám vás, abyste dál bojoval za mé bratry a všechny zbývající rukojmí v Gaze,“ žádá Trumpa bratr dvou rukojmí Liran Berman.

Donald Trump, jehož nastupující tým sehrál v dosažení příměří významnou roli, uvedl, že si přeje, aby klid zbraní vydržel. I proto, že by mu umožnil pokračovat v jeho dalších velkých plánech na Blízkém východě: uzavření mírové dohody mezi Izraelem a Saúdskou Arábií a zadržování asertivní politiky Íránu.

Stoupající napětí na Západním břehu

Jeden izraelský voják v noci na pondělí zemřel a další byl vážně zraněn při výbuchu nastražené bomby na silnici na Západním břehu Jordánu. Podle předběžného armádního vyšetřování vojáci hlídkovali v lehkém obrněném vozidle ve městě Tamún v severní části Západního břehu, když byla bomba odpálena, napsal web ToI. Výbuch zabil 31letého záložníka Bena Jehudu a vážně zranil velitele záložního praporu. Další voják utrpěl středně těžká zranění.

Na Západním břehu se v neděli stalo terčem útoků židovských osadníků asi šest vesnic, napsala palestinská média. Židovští extremisté podle nich útočili například ve vesnici Sindžil severně od Ramalláhu, kde zapálili dva domy a nejméně čtyři auta. Také v sousední obci Turmus Ajjá vrhali zápalné lahve a kameny a způsobili škody na majetku. Na hlavním silničním tahu, který vede severojižním směrem, židovští radikálové podle těchto médií v oblasti těchto vesnic házeli kameny na projíždějící auta.

Osadníci během neděle ve skupinách na sociálních sítích sdíleli názvy vesnic, do nichž se mají vrátit propuštění palestinští vězni, a vyzývali ke srazům u vjezdů do těchto sídel a vyvolávání nepokojů, píše deník Ha'arec.

Izraelská armáda podle ToI oznámila, že pro podezření z podílu na útocích proti Palestincům zadržela dva osadníky. V prohlášení potvrdila, že dostala hlášení o „násilných nepokojích“ v obcích Turmus Ajjá, Sindžil a Ajn Sinjá, během nichž „několik izraelských občanů zapálilo dům a další majetek v oblasti“.

Do zmíněných vesnic byli podle armády krátce poté vysláni vojáci a policisté, kteří použili prostředky pro rozhánění nepokojů. „Naše síly se nyní snaží vyhledat a zatknout zúčastněné osoby. Dosud byli zadrženi dva podezřelí,“ dodala armáda.

Izraelská krajní pravice se obecně staví proti uzavřené dohodě o příměří a souvisejícímu propuštění izraelských rukojmí, která už déle než 15 měsíců v Pásmu Gazy zadržuje Hamás, výměnou za mnohonásobně vyšší počet Palestinců z izraelských věznic.

Prostor pro masivní humanitární pomoc

Do Pásma Gazy v neděli, tedy první den příměří, dorazilo více než 630 nákladních vozidel s humanitární pomocí, oznámil v noci na pondělí šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher. V pondělí jich již podle OCHA bylo 915. Dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás předpokládá vpuštění 600 kamionů s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů klidu zbraní, napsal deník The Guardian.

Více než tři stovky nákladních vozidel zamířily do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší. Přísun pomoci je logisticky náročný, komplikují ho mimo jiné „hory sutin a nevybuchlá munice“, uvedl Fletcher.

V minulých měsících odborníci upozorňovali na kritický nedostatek potravin v Pásmu Gazy a nebezpečí hladomoru v severní části. Izrael v průběhu války pravidelně čelil obvinění, že ve válce využívá hlad jako zbraň, což však odmítal, napsal The Guardian.

Katar do Pásma Gazy v prvních deseti dnech příměří dodá 12,5 milionu litrů paliv, sdělilo katarské ministerstvo zahraničí. Pětadvacet kamionů s pohonnými hmotami do oblasti poslal již v pondělí. Podle egyptského Červeného půlměsíce je více než tři tisíce kamionů připraveno dovézt pomoc do Pásma Gazy poblíž egyptského hraničního přechodu Rafáh, uvedla agentura DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Opatření označil za nevyhnutelné. Podle italského ministerstva vnitra se nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnilo ministerstvo. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty.
08:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily ukrajinské záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zneškodnit pouze jednu. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot, kterých se Ukrajině podle Kyjeva nedostává.
02:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Mezinárodní fotbalová federace upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino.
02:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 10 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.