Dosáhli jsme velkého vítězství, komentuje příměří s Izraelem šéf Hizballáhu

„Říkám, že jsme zvítězili, protože jsme zabránili nepříteli (Izraeli) zničit Hizballáh a smazat odboj,“ uvedl Kásim. Podle něj Hizballáh dokonce dosáhl většího úspěchu než při předchozích bojích s Izraelem v roce 2006.

Kásim teprve nyní potvrdil, že Hizballáh s příměřím souhlasil. Prohlásil také, že hnutí se bude koordinovat s libanonskou armádou, která by měla převzít kontrolu nad jihem země, odkud Hizballáh dosud na Izrael útočil. „Izraelská armáda se musí stáhnout (z Libanonu),“ řekl dále Kásim.

Podle něj Hizballáh přistoupil na příměří se zdviženou hlavou a dokázal zasadit Izraeli tvrdé rány. „Počet evakuovaných (na severu Izraele) se zvýšil ze 70 tisíc na několik stovek tisíc lidí,“ podotkl Kásim. Dodal, že armáda židovského státu měla mnoho mrtvých a velké ztráty na technice.

Izraelské úřady však tvrdí, že kvůli ostřelování severu země ze strany Hizballáhu bylo nutné evakuovat na 60 tisíc lidí, což je méně, než kolik uvedl Kásim. Izraelská armáda také zdůraznila, že hnutí způsobila rozsáhlé škody a ztráty. 

Obviňování z porušování klidu zbraní

Obě strany se mezitím vzájemně obviňují z porušování klidu zbraní, informovala agentura Reuters. Izraelská armáda ve čtvrtek na jihu Libanonu střílela na osoby, které označila za podezřelé a které se podle ní v automobilech snažily dostat na několik míst v jižní zóně. Uvedla, že tyto incidenty představují porušení příměří.

Poslanec Hizballáhu Hasan Fadlalláh naopak obvinil z porušení příměří Jeruzalém. „Izraelský nepřítel útočí na ty, kteří se vracejí do pohraničních vesnic,“ řekl Fadlalláh novinářům a dodal, že „příměří je Izraelem porušováno i nyní, dokonce i touto formou“.

Armáda židovského státu ve čtvrtek také informovala o vzdušném úderu na objekt v jižním Libanonu, který označila za sklad raket Hizballáhu. Podle Reuters šlo o první útok toho druhu od vyhlášení příměří ve středu brzy ráno.

Adrai v ranním příspěvku na síti X v arabštině vyzval obyvatele, aby se nevraceli do více než šedesáti vesnic na jihu Libanonu s tím, že kdokoli překročí vyznačenou linii, vystavuje se nebezpečí. „Armáda nemá v úmyslu na vás cílit, a proto máte v této fázi až do odvolání zakázáno vrátit se do svých domovů,“ dodal mluvčí.

Armáda židovského státu se zatím z Libanonu nestáhla a tvrdí, že tam působí „proti porušování příměří“. Už ve čtvrtek odpoledne vydala zákaz cestování a pohybu mezi řekou Lítání a vesnicemi u hranice s Izraelem od 17:00 do pátečních 7:00 místního času. Na jihu Libanonu se podle ní navíc začínají rozmisťovat i jednotky libanonské armády.

„Libanonská armáda se má v oblasti rozmísťovat postupně, ještě nefunguje mezinárodní mechanismus, který má ve spolupráci s OSN dohlížet na naplňování rezoluce Rady bezpečnosti, která je jádrem dohody o příměří,“ uvedl v pátek večer zpravodaj ČT Václav Černohorský.

„Její kritici a někteří místní pozorovatelé zmiňují, že část formulací je vágní a zmiňují také tajný dodatek mezi Izraelem a USA, který není součástí rezoluce, a faktory, které mohou Izraeli pomoci provádět útoky podle jeho vlastního uvážení, podle podobného principu, jako už Jeruzalém činí v Sýrii,“ dodal. Pokud by takové útoky pokračovaly, může to podle analytiků vést k tomu, že Hizballáh je nenechá bez odpovědi.

Izrael má na stažení z pohraničí 60 dní

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek uvedl, že izraelští civilisté se do svých domovů na severu Izraele vracejí „zdráhavě“. „V tuto chvíli to nevypadá jako masivní vlna, že by se lidé už dnes nebo zítra plánovali nastěhovat do svých opuštěných domovů,“ popsal.

Izraelsko-libanonské pohraničí je podle zpravodaje „v podstatě vojenskou zónou“. Podle Borka ale příměří není nijak výrazně narušováno. „To, co existuje v tuto chvíli, jsou drobné, nikoliv zanedbatelné incidenty, které probíhají v bezprostřední příhraniční zóně v Libanonu,“ řekl s tím, že v souvislosti s příměřím se zmiňuje oblast jižního Libanonu – to je však podle něj „daleko širší termín, než ta příhraniční zóna, kterou v posledních dvou měsících obsadila izraelská vojska“.

Izrael se podle Borka v tuto chvíli z libanonského pohraničí nestahuje. „Má na to dva měsíce a vypadá to, že hodlá – alespoň velkou část tohoto času – využít pro to, aby si podržel vojenskou kontrolu nad tímto pásem,“ vysvětlil a potvrdil, že do libanonského příhraničí Izrael prozatím odmítá vpustit kohokoliv z navracejících se Libanonců.

„Včera (ve čtvrtek), když jsme byli na severu Izraele, tak byl incident u vesnice Markaba – což je kousek od místa, kde jsme natáčeli, kde Izrael měl vypálit varovné výstřely. Podle libanonských zdrojů tam měl útočit izraelský dron a měl zranit lidi, kteří se k lokalitě blížili,“ popsal zpravodaj, podle kterého byl v pátek ráno hlášen také incident u libanonské vesnice Chijam „těsně za izraelskou hranicí poblíž města Metula“. Tam měly podle Borka Izraelci vypálit varovné výstřely na lidi, kteří se údajně účastnili pohřbu.

Jednotlivé incidenty však podle Borka neznamenají kolaps příměří, které se týká celého jižního Libanonu. „Opravdu zcela ustaly izraelské vzdušné útoky, natož útoky na Bejrút. A zároveň platí, že zcela ustaly vzdušné útoky, které podnikal Hizballáh na Izrael,“ shrnul Borek.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua má příměří s Hizballáhem tři důvody. Uvedl, že Izrael se chce soustředit na hrozbu z Íránu, doplnit zásoby zbraní a izolovat palestinskou teroristickou organizaci Hamás, s níž bojuje v Pásmu Gazy. „Jak jsem mnohokrát řekl – dobrá dohoda je ta, která je vynucená – a my ji vynucovat budeme,“ prohlásil k dohodnutému příměří ve videu na síti X.

Příměří, zprostředkované Spojenými státy a Francií, přerušilo intenzivní boje mezi židovským státem a hnutím Hizballáh, které trvaly přes rok. Hnutí od loňského října ostřelovalo sever Izraele, zatímco Jeruzalém prováděl odvetné údery na území Libanonu, jejichž intenzita výrazně vzrostla od konce letošního září. Začátkem října pak izraelské jednotky vstoupily do pohraničí na jihu Libanonu.

Podle izraelské armády byly zajištěny desetitisíce zbraní

Izraelská armáda v pátek zveřejnila vlastní přehled aktivit a zasažených cílů za posledních bezmála čtrnáct měsíců bojů v Libanonu. Tvrdí, že zasáhla přes 12,5 tisíce lokalit spojených s Hizballáhem, informoval server The Times of Israel.

Pozemní ofenzivy, kterou armáda 1. října zahájila v libanonském pohraničí, se zúčastnilo čtrnáct úkolových skupin na úrovni brigád, vedle toho se uskutečnilo více než sto zvláštních operací. Izraelská armáda tvrdí, že při pozemních operacích zajistila přibližně dvanáct tisíc výbušných zařízení a bezpilotních letounů, třináct tisíc raket, odpalovacích zařízení a protitankových a protiletadlových raketových systémů a 121 tisíc kusů komunikačního vybavení a počítačů.

Armáda rovněž uvedla, že s velkou mírou jistoty potvrdila smrt 2500 příslušníků Hizballáhu, ačkoli podle jejího vlastního odhadu jich zemřelo až 3500. Mezi nimi byl i vůdce Hasan Nasralláh, který toto šíitské hnutí vedl přes třicet let, a dalších třináct členů nejvyššího vedení. Dále byli podle armády zabiti čtyři velitelé Hizballáhu na úrovni divize, 24 velitelů brigády, 27 velitelů praporu, 63 velitelů roty a 22 velitelů na úrovni čety.

Podle zatím poslední bilance libanonského ministerstva zdravotnictví, které nerozlišuje civilisty a členy Hizballáhu, zemřelo na území Libanonu od loňského října nejméně 3961 lidí a dalších zhruba 16,5 tisíce bylo zraněno. Tyto údaje však nelze nezávisle ověřit. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je mezi civilními oběťmi také více než dvě stě dětí.

Na severu Izraele zemřelo od loňského října při ostřelování raketami Hizballáhu nejméně pětasedmdesát lidí, z toho více než polovina byli civilisté. V bojích na jihu Libanonu padlo asi padesát izraelských vojáků. V Libanonu muselo své domovy, hlavně od letošního září, opustit asi 1,2 milionu lidí, na izraelské straně hranice se už více než před rokem evakuovalo na šedesát tisíc lidí.