Karadžič dostal doživotí. Haagský soud zpřísnil bývalému vůdci bosenských Srbů trest

Odvolací soud konstatoval, že původní verdikt byl s ohledem na spáchané zločiny a tíhu Karadžičovy zodpovědnosti příliš mírný. Karadžič byl obviněn z celé řady trestných činů, mimojiné z genocidy, zločinů proti lidskosti, vražd a porušení pravidel vedení války.

Po vyřčení rozsudku zazněl v soudní síni potlesk lidí na galerii pro veřejnost. Přeživší a rodiny obětí, kteří přicestovali do Haagu s cílem vyslechnout si verdikt, rozhodnutí soudu přivítali a část z nich dojetím plakala. Někteří však vyjádřili politování nad tím, že ani v odvolacím řízení nebyl Karadžić uznán vinným z genocidy v dalších městech.

Naopak bývalý bosenskosrbský předák na sobě během čtení rozsudku nedal znát takřka žádné emoce a rozhodnutí přijal chladně. Nicméně podle jeho obhájce Petera Robinsona Karadžić „velmi lituje toho, co se za války stalo, a dnes se cítí velmi špatně kvůli všemu tomu utrpení“. „Má morální odpovědnost, ale je přesvědčený, že není osobně trestně odpovědný za žádný z těch zločinů, za něž byl dnes odsouzen,“ dodal podle agentur Robinson po vynesení verdiktu.

Dění v soudní síni nebylo přenášeno v přímém přenosu jako v dřívějších případech, ale až s půlhodinovým zpožděním. Soud o tom rozhodl z bezpečnostních důvodů poté, co v roce 2017 bezprostředně po vynesení rozsudku spáchal sebevraždu bývalý bosenskochorvatský generál Slobodan Praljak.

Vina za Srebrenici i obléhání Sarajeva

V březnu 2016 uznal ICTY Karadžiče vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, které se týkaly i masakru osmi tisíc muslimských mužů ve Srebrenici, víc než tříletého obléhání Sarajeva, jež nepřežilo přes jedenáct tisíc lidí, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně či braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí. 

Osvobodil jej pouze v případě genocidy související se zločiny spáchanými v sedmi městech (Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac), a to kvůli nedostatku důkazů. Za zbylé činy mu soudci vyměřili trest čtyřicet let vězení.

Soudní proces tehdy trval 499 dní a vystoupilo při něm 586 svědků. Obě strany se proti rozhodnutí odvolaly, prokurátor žádal doživotí. Karadžič vinu popírá, v odvolání poukazoval na „věcná a procesní pochybení“, jež podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení. Navrhl proto zrušení rozsudku nebo aspoň snížení trestu.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály, který po ukončení činnosti ICTY v roce 2017 převzal jeho agendu, nyní zpřísnil Karadžičovi trest na doživotí.

Bývalý prezident Republiky srbské (RS) – která dnes tvoří Bosnu a Hercegovinu spolu s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny – se třináct let po skončení války skrýval. V Srbsku vystupoval pod falešnou identitou léčitele Dragana Dabiče. Tamní policie ho dopadla v roce 2008.

Rodák z Černé Hory Karadžič přišel do Bosny jako mladý student, později působil v národnostně smíšeném Sarajevu jako psychiatr a pokoušel se i o literární dráhu. Na politiku se dal koncem 80. let a zakotvil u nacionalistů. A už v říjnu 1991 v bosenském parlamentu vyhrožoval, že pokud si Bosna vyhlásí samostatnost, bude to cesta do pekel, na které bude muslimský národ zničen. Jeho snem bylo vytvořit etnicky čistý srbský stát v Bosně, jenž by se sjednotil se Srby ovládanými oblastmi v Chorvatsku a se samotným Srbskem.

Doživotí dostal i Mladič, čeká na výsledek odvolání

Kromě Karadžiče dostalo za zločiny během válek v bývalé Jugoslávii doživotí šest dalších lidí. Někdejší velitel bosenskosrbských jednotek Stanislav Galič (za podíl na ostřelování Sarajeva), bosenskosrbští důstojníci Zdravko Tolimir, Vujadin Popovič a Ljubiša Beara (za podíl na masakru ve Srebrenici) a člen bosenskosrbských bojůvek Milan Lukič (za masakry civilistů u východobosenského Višegradu).

V roce 2017 ICTY odsoudil k doživotí bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, ten ale čeká ještě na výsledek odvolání.