KLDR zvýší výrobu nukleárních zbraní. Experti očekávají, že by mohla provést jaderný test

Vůdce Severní Koreje Kim Čong-un oznámil, že země výrazně zvýší výrobu jaderných hlavic. Nařídil také vyvinout novou mezikontinentální balistickou střelu. Experti se domnívají, že by země mohla letos podniknout svůj první jaderný test od roku 2017. Nevylučují ani, že by mohlo dojít k přímé konfrontaci mezi KLDR a jejím jižním sousedem.

Kim podle oficiální tiskové agentury KCNA řekl, že Severní Korea je nucena „exponenciálně“ zvýšit výrobu hlavic do jaderných zbraní, což musí podle něj zahrnovat i výrobu menších taktických jaderných zbraní, které by mohly být použity k válce proti Jižní Koreji. Podle Ankita Pandy, experta z Carnegie Endowment for International Peace, jde o velmi vážný vývoj, píše BBC.

Severokorejský vůdce nařídil také výrobu nového typu mezikontinentální balistické rakety, která bude schopná rychlého odvetného útoku. Oznámil rovněž, že země v blízké budoucnosti vypustí svůj první vojenský špionážní satelit.

Kim na setkání vládnoucí strany obvinil Spojené státy a Jižní Koreu ze „spiknutí s cílem izolovat a potlačit“ KLDR, což nazval „bezpříkladným v historii lidstva“.

Řekl také, že situace vyžaduje, aby Pchjongjang „zdvojnásobil své úsilí o drtivé posílení naší vojenské síly“ a „zachránil naši suverenitu, bezpečnost a základní národní zájem, abychom se vyrovnali s nebezpečnými vojenskými kroky USA a dalších nepřátelských sil, které na nás cílí“, citoval vyjádření KCNA web stanice al-Džazíra.

Testy pokračují

KLDR hned v první den nového roku, krátce po silvestrovské půlnoci místního času, provedla další z řady svých raketových testů. Balistická střela podle jihokorejské armády dopadla po zhruba čtyři sta kilometrech letu do moře východně od Korejského poloostrova.

Nejnovější odpal následoval po bezprecedentním počtu raketových testů provedených Severní Koreou v roce 2022. Za celý loňský rok KLDR podle Jonhap odpálila na sedmdesát raket, což je podle BBC čtvrtina všech raket, které kdy země vystřelila.

KLDR v roce 2022 také obnovila testování mezikontinentálních balistických střel (ICBM), poprvé od roku 2017, a úspěšně odpálila novou raketu Hwasong-17. Jde o dosud nejvýkonnější severokorejskou ICBM, o které se předpokládá, že by mohla zasáhnout Spojené státy.

Experti: KLDR by mohla podniknout jaderný test

Kim také v roce 2022 snížil kritéria pro použití jaderných zbraní. Poté, co v září oznámil, že se Severní Korea stala nezvratně státem, který má jaderné zbraně, prohlásil, že tyto zbraně již nejsou jen prostředkem odstrašení, jenž má zabránit válce, ale že je lze použít i preventivně a ofenzivně.

Pchjongjang pokračuje ve zbrojním vývoji v době spekulací, že by mohl podniknout v pořadí sedmou zkoušku jaderné zbraně. Poslední podzemní jaderný test podnikla KLDR v roce 2017 a podle expertů by právě letos mohl následovat další.

Cheong Seong-chang z think-tanku Sejong Institute řekl listu The Korea Times, že test bude podle něj načasován tak, aby se shodoval s jedním ze tří důležitých výročí, která KLDR v blízké době čekají, napsal web stanice Deutsche Welle (DW).

Už za pár dní, 8. ledna, má narozeniny vůdce Kim Čong-un. Na 16. února zase připadá výročí narození jeho zesnulého otce Kim Čong-ila a 8. února uplyne 75 let od založení Korejské lidové armády.

„Z něčeho malého se může stát velká krize“

Napětí na Korejském poloostrově se v poslední době zvýšilo. Koncem minulého roku jihokorejská armáda odhalila nad svým územím severokorejské drony, proti nimž vyslala stíhačky a bojové vrtulníky. Severní Korea tímto způsobem narušila jihokorejský vzdušný prostor poprvé od roku 2017.

Novoroční test označilo armádní velení Jižní Koreje za akt „významné provokace“, který poškozuje mír a stabilitu nejen v korejském sousedství. „Naše armáda bude udržovat pevnou připravenost založenou na schopnosti drtivě reagovat na jakékoli severokorejské provokace,“ citovala tisková agentura Jonhap z prohlášení velení armády.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol už dříve varoval, že pokud bude KLDR pokračovat v neustálých jaderných a raketových provokacích, armáda Jižní Koreje bude reagovat „jasnou odvetou“.

Experti považují současnou situaci na poloostrově za nebezpečnou. Chad O'Carrollová, šéfka analytické služby Korea Risk Group, míní, že by letos mohlo dojít i k přímé konfrontaci mezi oběma zeměmi. „Odpovědi Severu nebo Jihu (na kroky druhé země – pozn. red.) by mohly eskalovat do bodu, kdy dojde k oboustranné palbě, (ať už) úmyslně nebo jinak,“ citovala ji BBC.

„Existuje velmi děsivá možnost, že by mohl vypuknout konflikt, pokud by například malý incident na hranici rychle eskaloval,“ uvedl podle DW Kim Sang-woo z Kim Dae-jung Peace Foundation. „Protože obě strany spolu nemluví, z něčeho velmi malého se velmi rychle může stát velká krize.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...