Na letištích je horko. Personál stávkuje, cestující neodletí a odbavování vázne

Nahrávám video

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.

Nejnovější nepříznivá zpráva přišla z Francie. Aerolinky budou muset v sobotu kvůli stávce na pařížském letišti Charlese de Gaulla zrušit až dvacet procent letů, uvedl úřad pro civilní letectví. Pokračuje totiž stávka letištních pracovníků za vyšší mzdy. A vyloučeno není ani její nedělní pokračování. 

Na tomto letišti už přitom v pátek zažili situaci, kdy odboráři z pozemního personálu protestovali před letištěm, zatímco zástupy cestujích uvázly uvnitř.

Podle francouzského úřadu pro civilní letectví bylo v pátek kvůli stávce zrušeno 17 procent letů plánovaných z pařížských letišť Charlese de Gaullea a Orly v době od 07:00 do 14:00 hodin. Pařížský letištní úřad zároveň varoval před možnými průtahy na vstupech do terminálů i při odbavování a bezpečnostních i celních kontrolách. 

Odborový svaz CGT pak vyzval k další stávce na 9. a 10. července, kdy ve Francii začínají letní školní prázdniny.

Vysoká inflace nutí zaměstnance k protestům

Pracovník pařížského letiště a zástupce odborů CGT Loris Foreman zdůvodňuje stávky nutností reagovat na vysokou inflaci. Ve Francii přitom v červnu dosáhla 6,5 procenta, což je zdejší rekord, ale v rámci Evropské unie je jedna z nejnižších. Například v Česku činila v květnu meziroční inflace 16 procent a všeobecně se očekává její další růst.  

Foreman pracuje na letišti osm let. Dříve s penězi podle svých slov pohodlně vyšel. Nyní shání potraviny ve výprodejích. Odložil opravu střechy a koncem měsíce nemá na plnou nádrž. „Víme, že si bereme cestující jako rukojmí, ale musíme udělat něco, aby nás slyšeli. To jde jedině stávkou,“ zdůrazňuje. 

Zaměstnanci během covidu přistoupili na nižší mzdy, aby si práci zachovali. Navzdory tomu mnoho z nich o místo přišlo. Nyní letiště běží už na 95 procent předcovidové kapacity a není, kdo by jejich práci zastal.

„Jsme v situaci, kdy nejsme schopní se o cestující postarat, kdy si kolegové ani nemohou dát nutnou pauzu, což je šílené,“ uvedl tajemník letištních odborů FO Fabrice Criquet. 

Do francouzského sporu se vkládá vláda. Série stávek ale má pokračovat. „Dohodli jsme se s různými sektory letecké dopravy na zrušení deseti procent letů, aby zbývajících devadesát procent mohlo odletět,“ řekla mluvčí francouzské vlády Olivie Gregoirová. 

Na německých letištích spoléhají na pomoc Turků

Rušení letů už dřív podobně jako Paříž zasáhlo letiště v Londýně (kde navíc nedávno zkolaboval i výdej zavazadel), Amsterodamu, Římě nebo Frankfurtu. Nervydrásající chvíle zažili cestující minulý týden i na více letištích v Německu. 

Spolková vláda chce nedostatek zaměstnanců, který vede k chaosu při odbavování, krátkodobě vyřešit pracovníky ze zahraničí, především těmi z Turecka. Dlouhodobou nápravu pak vidí ve zvýšení atraktivity sektoru pozemních pracovníků.

Když to nedávno novinářům oznamovali ministři dopravy, práce a sociálních věcí a vnitra Volker Wissing, Hubertus Heil a Nancy Faeserová neskrývali rozladění z toho, že si společnosti z letecké branže včas nezajistily dostatek personálu, ačkoli za pandemie dlouhodobě spoléhaly na finanční podporu státu. 

Vypadl systém pro odbavování. Nespokojeny jsou i některé posádky letadel

A aby toho nebylo dost, řada letišť po celém světě, například v Londýně, Budapešti či v Sydney, v pátek hlásila výpadek systému pro odbavení cestujících. Například na pražském letišti trval částečný výpadek asi tři a půl hodiny.

Stávkový kalendář se nyní kříží s nejrušnějšími měsíci roku. Spokojené nejsou ani posádky nízkonákladových leteckých společností. Ty z firem Ryanair a Easy Jet stávkují v Belgii, Itálii a Portugalsku a také ve Španělsku. Zde jsou zatím zasažena dvě procenta letů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 2 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 5 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 6 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 6 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 7 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.