Napoleon založil francouzskou centrální banku, na válčení mu ale nepůjčila

Císař Napoleon založil francouzskou centrální banku a účetní dvůr, instituce, na kterých stojí moderní hospodářství Francie. Přesto se mu nepodařilo získat půjčku na financování války s Anglií, připomínají historici u příležitosti dvou set let od státníkova úmrtí, píše AFP.

Banque de France, tedy francouzská centrální banka založená v roce 1800, a francouzský frank z roku 1803, který stojí na zlatém standardu a je zvaný franc germinal, byly podle Napoleona základními stavebními kameny Francie.

Banque de France byla původně soukromou bankou, Napoleon ji ale v roce 1806 změnil na veřejnou instituci, protože podle něj byla „trochu moc nezávislá“, uvádí Arnaud Manas, šéf odboru kulturního dědictví a archivu této banky. Napoleon tehdy jmenoval guvernéra a dva jeho zástupce, kteří složili slib věrnosti. Stejný slib skládali hlavě státu i všichni další guvernéři až do roku 1993, kdy banka získala nezávislost a začala se připravovat na přijetí eura.

V roce 1803, pod dohledem dvou set největších akcionářů, získala banka privilegium vydávat bankovky. Jejich využití bylo ale velmi omezené. Ve stejném roce se frank stal z účetní jednotky skutečně používanou měnou.

Konec období nedostatku peněz

„Byla to zcela zásadní inovace, díky které byla měna důvěryhodná. Dříve králové měnili svou účetní měnu s ohledem na zlato a stříbro a bylo to velmi proměnlivé,“ uvádí Pierre Branda, autor několika publikací o císaři, včetně knihy Ekonomie za Napoleona z roku 2016.

Zavedení franku také ukončilo období nedostatku peněz. Během Velké francouzské revoluce „nebylo dostatek mincí, protože ve většině případů to byly stříbrné mince. Část z nich si lidé schovávali doma a část jich emigranti odvezli s sebou. Do země přicházely peníze nejčastěji z Mexika, byly to španělské mince, ale během války s Anglií to moc nefungovalo“, vysvětluje Arnaud Manas.

Nová měna zůstala stabilní až do roku 1914, jeden frank měl cenu pěti gramů stříbra, jeden gram zlata měl cenu 15,5 gramů stříbra.

Na rozdíl od Francouzů, kteří si oblíbili převod do obou kovů, Britové už od konce 18. století „provedli pokus s měnou téměř odtrženou od zlatého standardu, což jim umožnilo získat dodatečné finanční prostředky“ a zároveň omezit devalvaci libry a půjčovat si ve velkém.

Ve Francii vyvolala devalvace asignátů – vládních úpisů krytých konfiskovaným církevním majetkem – a zrušení dvou třetin veřejného dluhu v roce 1797 nedůvěru a v důsledku toho si „říše prakticky nepůjčovala“, uvádí Pierre Branda.

Ve svých výdajích napoleonský stát spoléhal zejména na výběr daní z nemovitosti založených na národním katastru, daň byla poprvé stanovena na spravedlivém základě podle velikosti pozemků.

„Daňová správa vám ukládá povinnosti a je jen na vás, zda je budete zpochybňovat. To pochází z Napoleonovy doby, výběr a výpočet daně zajišťovali úředníci a nikoliv prostředníci jako za předchozích režimů. (…) Protiváhou byla veřejnost státních účtů: bereme vám peníze, ale řekneme vám, jak s nimi nakládáme,“ vysvětluje historik Branda a připomíná založení Účetního dvora (Cour des comptes) v roce 1807.

Prostředky Francii přinesl také prodej Louisiany, která tehdy byla daleko větší než nynější stejnojmenný stát USA. Původně francouzskou kolonii, kterou po sedmileté válce kontrolovalo Španělsko, získal Napoleon zpět v roce 1800. Oblast nepovažoval za klíčovou, a tak ji o tři roky později prodal Spojeným státům. Ty za ni zaplatily celkem 15 milionů dolarů (v roce 2019 by tato suma představovala 265,5 milionu dolarů, tedy zhruba 6,2 miliardy korun). Odkoupená půda tehdejší rozlohu USA zdvojnásobila.

Koupě Louisiany
Zdroj: Encyclopedia Britannica/Wikipedia.org

Dočasný rozkvět díky kontinentální blokádě

Na obchodní úrovni umožnila kontinentální blokáda, která v roce 1806 rozšířila zákaz dovozu anglického zboží na celou Evropu, francouzskému průmyslu na několik let vzkvétat. Rychle to však skončilo neúspěchem. Jedním důvodem byl nedostatek surovin ve Francii kvůli britské nadvládě na moři. Britské výrobky také lépe využívaly mechanizaci a „byly natolik konkurenceschopné, že si mohly dovolit platit poplatky za pašování“, dodává historik.

Podle Arnauda Manase „to nebyla ani tak měna, co přispělo k Napoleonovu neúspěchu, jako skutečnost, že průmyslová revoluce v Británii byla pokročilejší“.

Jako dědictví Velké francouzské revoluce Napoleon uchoval zrušení privilegií a cechů, každý tak mohl svobodně vykonávat povolání dle vlastního výběru bez ohledu na náboženství nebo společenské postavení. Občanský zákoník v roce 1804 zakotvil právo na majetek a rovnost všech před zákonem. Výjimkou byly kolonie, kde bylo v roce 1802 obnoveno otroctví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...