Německo se obává návratu islamistů, kteří by se mohli osvobodit z kurdského zajetí

Nahrávám video

Řada evropských zemí se kvůli současnému dění v Sýrii bojí, že se na jejich území dostanou islamističtí teroristé. Kurdové, kteří v zemi zadrželi tisíce islamistů, nedokážou kvůli probíhající turecké operaci své vězně hlídat. Jen z Německa odešla na syrská bojiště tisícovka lidí a hrozí, že se řada z nich bude snažit dostat zpátky domů.

S tureckou ofenzivou v Sýrii se vrátila hrozba, že se někteří extremisté z řad takzvaného Islámského státu ocitnou opět na svobodě. Kurdské síly totiž zadržují zhruba jedenáct tisíc islamistů a tisíce jejich příbuzných. 

Zástupci německých Kurdů varují, že milice nemají sílu bojovat a zároveň strážit extremisty. „Jestli se jim podaří uniknout, bude to hrozba nejen pro Sýrii, ale i pro celý svět,“ obává se Hakan Okudubi z berlínského Kurdského informačního centra.

Například německé ministerstvo zahraničí registrovalo k únoru letošního roku 84 mužů a žen s německým pasem, kteří odešli sloužit takzvanému Islámskému státu a padli do kurdského zajetí. 

Podle magazínu Spiegel unikly od začátku turecké ofenzivy z vězení tři ženy původem z Německa. Jedna napsala příbuzným, že je na cestě zpátky do vlasti. Tajná služba přitom varuje, že ženy nepředstavují nutně menší riziko než muži. 

Německo se zdráhá převzít své občany

Od doby, co před třemi lety islamista najel kamionem do davu na berlínském vánočním trhu a zabil 12 lidí, německá tajná služba zabránila sedmi podobným útokům. Její zástupci o tom informovali minulý týden.   

Také z toho důvodu Německo dosud odmítalo své občany z kurdského zajetí převzít, a to se zdůvodněním, že v Sýrii nemá generální konzulát. „Nemáme způsob, jak v Sýrii ověřit, zda se jedná o německé občany a do jaké míry se zapojili do bojů na straně Islámského státu,“ argumentoval německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Teď ale roste tlak na vládu, aby extremisty raději převzala a měla je pod dohledem, než aby riskovala, že uniknou ze zajetí a do Německa se dostanou na vlastní pěst. Podle odhadů se od roku 2013 na syrské bojiště vydalo tisíc německých občanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...