Senátoři „grilovali“ Trumpovy adepty na šéfy FBI a tajných služeb

Nahrávám video

Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.

Patelova nominace patří mezi nejkontroverznější Trumpovy návrhy na obsazení vysokých vládních postů, neboť právník v uplynulých letech FBI tvrdě kritizoval za vyšetřování Trumpa a mimo jiné přišel s myšlenkou uzavřít centrálu úřadu ve Washingtonu.

Prezidentovo rozhodnutí vyvolalo řadu otázek také v souvislosti s nedostatkem Patelových zkušeností ze špičkových pozic ve státní správě nebo politice. Handicapy, na něž poukazují především demokrati, jsou ale pro většinu republikánů výhodou. „Republikánská podpora pro Patela je podporou pro člověka, který může do FBI proniknout a otřást jí,“ míní analytik agentury AP Eric Tucker.

Překvapivá kritika osvobození výtržníků

Podle veřejnoprávního rozhlasu NPR Patel dříve šířil fámu, že nepokoje ve washingtonském Kapitolu zažehli agenti FBI. I proto byl jeho postoj k 6. lednu 2021 a tehdejším výtržníkům jedním z témat, na které se demokratičtí senátoři zaměřili. Nejvýše postavený demokrat v právním výboru Dick Durbin se v úvodním bloku dotazování Patela ptal, zda bylo správné omilostnit účastníky tehdejšího vpádu do Kapitolu.

„Nesouhlasím se zmírněním jakéhokoli trestu pro kohokoli, kdo spáchal násilí proti strážcům zákona,“ reagoval bývalý prokurátor. Deník The New York Times to označil za pozoruhodný odklon od Trumpovy pozice. Podobným způsobem se v minulých dnech vyjádřili i někteří zákonodárci prezidentovy Republikánské strany.

Patel je již roky v amerických médiích označován jako Trumpův oddaný stoupenec. Právník s indickými kořeny dříve působil jako prokurátor a po Trumpově prvním zvolení v roce 2016 z pozice poradce ve Sněmovně reprezentantů přispěl ke zpochybňování legitimity vyšetřování ruského vlivu na tyto volby. Později vystřídal několik pozic v Trumpově administrativě a po volbách roku 2020 začal současného prezidenta vehementně hájit na veřejnosti.

V Senátu, který rozhodne o potvrzení jeho nominace, slíbil, že FBI se pod jeho vedením bude řídit fakty a bude dbát na občanská práva všech Američanů. „Musíme se vypořádat s násilnou kriminalitou. Prioritou FBI, budu-li schválen, bude zajistit, že naše komunity jsou chráněné,“ zdůraznil.

Ředitelé FBI jsou Trumpovi trnem v oku

Cestu Patelovi, ale i Trumpovi pomyslně ušlapal předcházející ředitel FBI Chris Wray. Ten v polovině loňského prosince oznámil, že na svou pozici sám rezignuje. Předčasně, po sedmi letech služby a o tři roky dříve, než měl jeho kontrakt oficiálně vypršet, tedy ještě před inaugurací Trumpa.

Republikán přitom, když Wraye v roce 2017 na post ředitele sám nominoval, hovořil o jeho mimořádné nestrannosti a integritě. Brzy se ale dostal do roztržek s politickým podtextem. Averze v táboře podporovatelů Trumpa, která v loňské předvolební kampani postupně sílila, má kořeny ve volbách předcházejících, tedy už v roce 2020.

Tehdy Wray mimo jiné poukázal na to, že se tehdejšího Trumpova vyzyvatele Joe Bidena, snaží atakovat Kreml. „Snahou je zasít rozkol i neshody – a myslím, že tohle zpravodajská komunita veřejně vyhodnotila – především očernit viceprezidenta Bidena a s ním to, co Rusové považují za druh protiruského establishmentu,“ tvrdil tehdy šéf FBI.

Jiný pohled než Trumpovi příznivci měl i na násilí v Kapitolu. „Ten útok, to obléhání bylo kriminálním chováním. Prostě a jednoduše chováním, které my v FBI považujeme za domácí terorismus,“ prohlásil v březnu 2021.

Paradoxem je, že Wrayovu jmenování předcházel Trumpův vyhazov pro tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho, který upadl v nemilost také kvůli vyšetřování, v němž jím vedená agentura prověřovala údajné kontakty mezi Trumpovou volební kampaní a Ruskem.

Gabbardová mluvila o zpolitizovaných tajných službách

Senátoři ve čtvrtek grilovali kromě Patela i bývalou kongresmanku a možnou příští šéfku tajných služeb (ODNI) Tulsi Gabbardovou. Ta v proslovu kritizovala zahraniční politiku amerických prezidentů z obou politických stran, včetně invaze do Iráku nebo podpory povstalců v Sýrii a Libyi. Také hovořila o tom, že zpravodajské služby jsou podle ní zpolitizované a využívané proti politickým oponentům, čímž kopírovala Trumpovu rétoriku.

Nominace 43leté političky byla poměrně překvapivá, mimo jiné proto, že někdejší vojačka a členka Sněmovny reprezentantů nemá velké zkušenosti s prací zpravodajských služeb. Ve svých stanoviscích se často rozchází s hlavním proudem americké zahraniční politiky a závěry zpravodajské komunity.

Příkladem je ruská agrese proti Ukrajině, které se podle jejího vyjádření z roku 2022 „dalo snadno zabránit“, kdyby USA a NATO „jednoduše uznaly legitimní bezpečnostní obavy Ruska“. Ve čtvrtek ale na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský vůdce Vladimir) Putin.“

Kritice čelila také kvůli tomu, že v roce 2017 navštívila v Sýrii tamního dlouholetého vládce Bašára Asada, o němž později řekla, že „není nepřítelem Spojených států“. Rozporovala také závěr americké vlády, že Asad použil proti Syřanům chemické zbraně.

V roli kongresmanky mimo jiné vystupovala proti špionážním praktikám USA a hájila činy bývalého rozvědčíka Edwarda Snowdena, který vynesl informace o monitorování komunikace Američanů a poté uprchl do Ruska. Kvůli tomuto bodu na ni ve čtvrtek tlačili senátoři z obou stran, kteří ji nabádali k tomu, aby Snowdena označila za zrádce. Gabbardová to odmítala a místo toho uváděla, že Snowden „porušil zákon“.

Pochybnosti o jmenování Gabbardové do čela ODNI vyjádřili podle agentury Reuters demokratičtí i republikánští senátoři. Na čtvrtečním slyšení ji však jasně podpořil předseda senátního výboru pro zpravodajské služby Tom Cotton. „Není pochyb o tom, že má některé nekonvenční názory,“ řekl o Gabbardové. „Ale hádejte co? Možná by se nám trocha nekonvenčního myšlení hodila,“ pokračoval republikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 35 mminutami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 3 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 6 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 6 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 7 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 7 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.