Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.
Podle premiéra Roberta Fica (Smer) byla konsolidace nevyhnutelná. „Toto není naše dítě. V letech 2020 až 2023 se vystřídaly tři vlády, bez jakékoliv kontroly se vyhazovaly miliardy na nákup nesmyslných zdravotnických pomůcek, různých vakcín,“ řekl již čtyřnásobný slovenský předseda vlády o období, kdy nebyl u moci a kdy země čelila také silným vlnám epidemie nemoci covid-19.
„Nelze zpochybnit, že celková suma 2,7 miliardy eur je potřebná. Pro mě i finanční trhy je důležité, zda konsolidační balík na rok 2025 projde parlamentem. Pokud neprojde, podmínky půjček se zhorší,“ varoval před pár dny ve sněmovně ministr financí Ladislav Kamenický (Smer).
Cílem vlády je podle Kamenického v příštím roce snížit podíl schodku veřejných financí Slovenska na výkonu ekonomiky na 4,6 až 4,7 procenta z letos plánovaných zhruba šesti procent.
Země by tak nadále neplnila například pravidlo, že členský stát Evropské unie musí deficit veřejných financí udržovat do tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Kvůli tomu EU zařadila Slovensko mezi skupinu států, s nimiž v létě zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů.
Opozice: Biti jsou lidé, vláda si polepší
„V balíčku stále zůstávají všechna negativa. Stát na sobě nešetří, ale nařizuje to firmám a lidem,“ prohlásil poslanec opoziční strany Sloboda a Solidarita Marián Viskupič. Dodal, že na snížení rozpočtového schodku chce kabinet použít jen část z očekávaných vyšších výnosů a zbytek použije na výdaje.
Opoziční strany konsolidační balíček kritizují kromě jiného z důvodu, že podle nich způsobí zdražování. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko tvrdilo, že tříčlenná rodina přijde o tisíc eur (přes 25 tisíc korun) ročně, zatímco členové kabinetu si už letos výrazně přilepšili.
Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) totiž schválila výrazné navýšení takzvaných paušálních náhrad pro premiéra a ministry, které jsou součástí jejich platu a nepodléhají dani z příjmů. Základní plat členů slovenské vlády je ze zákona zmrazen kvůli vysokému státnímu dluhu.
Levnější knihy i některé potraviny
Koalice po kritice legislativy navrhla její úpravy. Například ubytovací služby, tisk a knihy by měly být zatížené pouze pětiprocentní DPH, jejíž základní sazba má stoupnout na 23 z nynějších 20 procent.
Oproti původnímu návrhu by také měly být menší škrty v růstu platů zdravotníků, kteří už pohrozili odstoupením od přesčasů nad základní zákonný limit. Z deseti procent na pět klesne DPH na některé potraviny, jejichž zbytek bude zatížen novou 19procentní sazbou.
Součástí balíčku jsou také například neprodloužení daňové podpory rodičů nezaopatřených dětí ve stávající výši, nižší zdanění dividend a úspory na rodičovském důchodu, což je obdoba českého výchovného. Návrh těchto změn schválila vláda v září bez předchozí diskuse s odborníky a zástupci zaměstnavatelů či odborů.
Ministerstvo financí ustoupilo rovněž od plánu zvýšit zvláštní zdanění energetických firem. Ten předpokládal, že stát od nich v příštím roce vybere dodatečných zhruba 156 milionů eur (3,9 miliardy korun). Podle ministerstva hospodářství by tato sektorová daň ale mohla ohrozit konkurenceschopnost a investice slovenských energetických firem.
Naopak sazba daně z příjmů pro právnické osoby s příjmy nad pět milionů eur (126 milionů korun) ročně stoupne na 24 z nynějších 21 procent.
Jedna z nejvyšších firemních daní v regionu
Podle nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz bude firemní daň ze zisku na Slovensku nejvyšší ze všech postkomunistických zemí ve střední a východní Evropě. Analytici také upozornili, že konsolidační balíček se zaměřuje hlavně na zvýšení příjmů státu.
V Česku firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu na 21 z 19 procent. Česko uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a sníženou 12 procent.
Podnikatele na Slovensku včetně ostatních právnických osob, mezi které patří i různé nevládní organizace, nově zatíží daň z finančních transakcí. Podléhat jí budou až na výjimky všechny odcházející platby z jejich bankovních účtů. V příštím roce chce stát na této dani vybrat přes půl miliardy eur (12,6 miliardy korun) a později až zhruba tři čtvrtě miliardy eur (18,9 miliardy korun) ročně.
„Zvýšení nákladů budou muset podnikatelé dle expertů někde kompenzovat. To se v případě firem nabízí právě u výsledných cen, které by zaplatili koncoví uživatelé,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Šilhan. Experti dle něj také hovoří o tom, že řada neziskových organizací v tuto chvíli „supluje“ funkci státu. „Transakční daň tak pro některé může znamenat zásadní problém,“ upozornil zpravodaj.
Ekonomické dopady pandemie
Hospodaření Slovenska podobně jako jiných zemí se zhoršilo po propuknutí covidu-19. Dřívější vlády pod vedením Ficovy strany Smer nedokázaly podle opozice dostát v době příznivého ekonomického vývoje svým plánům dosáhnout alespoň vyrovnaného rozpočtu.
Současný Ficův kabinet už loni prosadil první konsolidační balíček, kterým kromě jiného obnovil zvláštní zdanění bank, zvýšil povinné zdravotní odvody, jakož i soudní a správní poplatky. Značnou část očekávaných dodatečných příjmů pak použil na nové výdaje v sociální oblasti.
