Slovenský ústavní soud zakázal vypsání referenda o předčasných volbách. Opozice rozhodnutí kritizuje

Na Slovensku nebude referendum o vypsání předčasných voleb, jehož vyhlášení v pětimilionové zemi žádalo prostřednictvím petice přes 585 tisíc Slováků. Ústavní soudci z podnětu prezidentky Zuzany Čaputové ve středu rozhodli, že referendová otázka není v souladu s ústavou. Novinářům to řekl předseda soudu Ivan Fiačan. Podle zákona tak zmíněné lidové hlasování nelze vyhlásit. Opozice rozhodnutí soudu kritizovala; verdikt má podle ní na svědomí hlava státu.

Fiačan uvedl, že referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek ústavy, že poslanci jsou voleni na čtyři roky.

Někteří slovenští právníci už dříve zpochybnili, že referendum o nových volbách by bylo v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi dříve už byla. Tehdy ale referendovou otázku ústavní soud neposuzoval. Předčasné volby v zemi byly naposledy v roce 2012; konaly se ovšem po rozhodnutí sněmovny, jež ústavním zákonem zkrátila své volební období. 

Podle petice se občané měli v referendu vyjádřit, zda chtějí, aby bylo stávající volební období parlamentu zkráceno tak, aby se nové volby konaly do 180 dnů od vyhlášení výsledků referenda.

„Dnes je černý den slovenské demokracie“

Podpisy pod petici sbírali hlavně sociální demokraté (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří po porážce v parlamentních volbách v únoru 2020 skončili po dlouholetém vládnutí v opozici. Petici podpořila i nová a nyní nejpopulárnější strana Hlas-sociální demokracie, kterou po loňském odchodu ze Smeru-SD založil bývalý premiér Peter Pellegrini a další někdejší politici ze Smeru-SD.

Smer-SD a Hlas-SD dříve shodně tvrdily, že na Slovensku moc pochází z lidu, a proto považovali referendovou otázku za přípustnou.

„Dnes je černý den slovenské demokracie. Rozhodnutí ústavního soudu o referendu je tvrdou fackou lidem, kterým tak byla odepřena možnost naplnit jedno z jejich základních demokratických práv,“ uvedl v reakci na verdikt ústavních soudců Hlas-SD. Expremiér Fico řekl, že s verdiktem soudu nesouhlasí. Prezidentka by podle něj měla nést politickou odpovědnost za to, že plebiscit nebude.

Čaputová dříve prohlásila, že jako soukromá osoba by proti konání zmíněného referenda nebyla. Plebiscit o předčasných volbách by uvítal i šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič, který novinářům před rozhodnutím ústavního soudu řekl, že by se ovšem hlasování nezúčastnil. Matovič současně kritizoval Čaputovou za to, že nechala referendovou otázku přezkoumat.

Reakce prezidentky Čaputové

Slovenská prezidentka v reakci na rozhodnutí ústavního soudu řekla, že když existuje shoda opozice a koalice ve věci referenda o předčasných volbách, parlament může schválit příslušnou změnu ústavy a následně přijmout usnesení o vypsání referenda o konání nových voleb. V takovém případě by Čaputová referendum vyhlásila. Premiér Eduard Heger zase řekl, že opozice se nedokáže smířit s výsledky voleb, má strach z očisty Slovenska, a proto se za každou cenu chce vrátit k moci.

Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU. V referendu Slováci naposledy rozhodovali v roce 2015, i tehdy však otázky o ochraně tradiční rodiny ztroskotaly na nízké účasti.

Obliba nynější čtyřčlenné vládní koalice, která vznikla loni po propuknutí koronavirové krize, postupně klesla. Výraznější propad preferencí zaznamenalo OĽaNO. Jeho šéf Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice. Nynější vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OĽaNO Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví a v červnu se vyměnil ministr zemědělství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
před 17 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...