Soudní dvůr EU částečně zrušil miliardovou pokutu pro Intel

Tribunál Soudního dvora EU částečně zrušil pokutu 1,06 miliardy eur (bezmála 26 miliard korun), kterou v roce 2009 vyměřila americkému výrobci čipů Intel Evropská komise (EK). Tribunál uvedl, že Komise pokutu řádně nezdůvodnila. Intel dostal pokutu za to, že se pokusil vytlačit z trhu svého konkurenta.

„Analýza provedená Komisí je neúplná a právně dostačujícím způsobem neprokazuje, že sporné slevy byly způsobilé nebo mohly vyvolávat protisoutěžní účinky,“ uvedli soudci. Tribunál je v Unii druhým nejvyšším soudem a spolu se Soudním dvorem je součástí Soudního dvora EU.

Komise Intelu pokutu vyměřila v květnu 2009 za zneužití dominantního postavení na globálním trhu s procesory. Společnost podle ní od října 2002 do prosince 2007 uplatňovala strategii, jejímž cílem bylo zbavit se na trhu konkurence. Intel se podle EK pokusil blokovat konkurenční firmu Advanced Micro Devices (AMD) poskytnutím slev výrobcům počítačů Dell, Hewlett-Packard, NEC a Lenovo za nákup většiny jejich čipů od něj.

Stejný soud v roce 2014 sice potvrdil rozhodnutí Komise z roku 2009, ale následně mu Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší evropský soud, v roce 2017 nařídil, aby odvolání společnosti Intel znovu přezkoumal.

Povzbuzení pro Alphabet

Regulační úřady obecně nejsou příznivci slev. S nevolí nahlížejí na ty slevy, které poskytují dominantní hráči na trhu, protože se obávají, aby se neporušovala pravidla hospodářské soutěže. Firmy ale většinou argumentují tím, že úřady musejí negativní účinky na soutěž prokázat, než přijdou s postihy.

Proti středečnímu rozhodnutí soudu se obě strany mohou odvolat k Soudnímu dvoru, který je Tribunálu nadřazen. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že rozsudek povzbudí mateřskou společnost Googlu Alphabet, která se brání třem vysokým antimonopolním pokutám od Evropské unie.

Pokuta pro Intel byla v roce 2009 nejvyšší, jakou kdy nějaká firma dostala. Představovala 4,15 procenta tržeb tohoto amerického podniku z roku před jejím uložením. Předcházelo jí osm let vyšetřování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestů ve Francii se dle odborů účastní půl milionu lidí. Místy jsou násilné

Ve Francii se konají demonstrace kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle odborové centrály CGT, která protesty podpořila, se k páté hodině odpolední uskutečnilo na 1750 shromáždění, jichž se zúčastnilo přes půl milionu lidí. Protestující se ve velkých městech dostávají do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnici.
10:50Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 30 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 41 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 6 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.