Švédští Umírnění uzavřeli dohodu o vytvoření vlády s podporou protiimigrační strany

Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson v pátek oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.

Díky podpoře Švédských demokratů má Kristersson téměř jistotu, že v parlamentu získá podporu pro svou vládu. Premiérem se stane, pokud proti němu nebude hlasovat většina v Riksdagu. 

Podle Reuters ale nebude mít jednoduché vládnutí, protože bude muset spoléhat na Liberály i na Švédské demokraty, kteří se v mnoha otázkách výrazně rozcházejí.

Zemi čeká zvýšení výdajů na obranu

Švédsko se nachází uprostřed krize rostoucích životních nákladů a v příštím roce by se mohlo dostat do recese. Je třeba také vypracovat opatření k řešení změny klimatu, zacelit díry v systému sociálního zabezpečení, které odhalila pandemie, a najít finance pro plánované zvýšení výdajů na obranu v souvislosti s chystaným vstupem Švédska a Finska do NATO.

Kristersson řekl, že jeho vláda udělá „vše pro to, aby se Švédsko a Finsko co nejdříve staly členy NATO“. Vstup Švédska a Finska do NATO musí schválit parlamenty všech stávajících členů. Podle NATO tak stále neučinily Maďarsko a Turecko, které krok podmiňuje několika požadavky.

Koalice zpřísní pravidla pro přistěhovalectví

Koalice uvedla, že plánuje snížit daně, zahájit proces výstavby nových jaderných elektráren, omezit sociální dávky, zpřísnit pravidla pro přistěhovalectví a v rámci politické dohody se Švédskými demokraty dát více pravomocí policii.

„Změna je nejen nutná, ale také možná, a my čtyři strany ji společně můžeme nabídnout,“ řekl osmapadesátiletý Kristersson.

Jeho strana Umírněných je členem dosud opozičního pravicového bloku, který zvítězil v parlamentních volbách 11. září. V 349členném švédském parlamentu obsadí 176 křesel, zatímco středolevá aliance bude mít 173 křesel. Nejsilnější stranou ve vítězném pravicovém bloku jsou Švédští demokraté, které podpořilo 20,5 procenta voličů.

Policie bude moci přitvrdit vůči zločineckým gangům

Možnost Švédských demokratů přímo ovlivňovat politiku představuje obrovský posun v politice a před deseti lety by byla nemyslitelná, poznamenal Reuters. Poselství lídra Jimmieho Akessona, že většina švédských problémů je výsledkem desetiletí velkorysé migrační politiky a neschopnosti integrovat „nové Švédy“, se ale uchytilo u voličů. Pravicovému bloku tak téměř znemožnilo vládnout bez podpory Švédských demokratů, kteří za oplátku požadovali výrazné změny v migrační politice.

Příští vláda proto novým přistěhovalcům ztíží přístup k sociálním dávkám a přesnou částkou nahradí cíl pro zahraniční pomoc, který byl stanoven jako jedno procento hrubého domácího produktu. Policie bude moci přijímat tvrdší opatření proti zločineckým gangům, kterým budou nově hrozit vyšší tresty.

Švédské demokraty založili v 80. letech minulého století lidé, kteří působili v extremistických a neonacistických skupinách. Pod vedením Akessona, který stranu převzal v roce 2005, zmírnili svou rétoriku a vyloučili otevřeně rasistické členy. Od té doby se ze spíše menšinového hnutí s méně než dvouprocentní podporou stala druhá největší švédská strana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...