Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.
Prostředníkem v jednání mezi oběma stranami jsou Egypt a Katar. S lídry obou zemí se po telefonu spojil také prezident USA Biden. Podle agentury Reuters debatovali o průběhu vyjednávání, v němž podle Bílého domu nastal posun. Hovořili také o riziku eskalace konfliktu v případě izraelské operace v Rafáhu či o potřebě zvýšit humanitární dodávky do Pásma Gazy.
Podle zdroje Reuters obeznámeného s posledním izraelským návrhem dohody by Izrael souhlasil v první fázi s propuštěním méně než čtyřiceti rukojmí výměnou za palestinské vězně zadržované v izraelských věznicích a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. Jde o kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě žádal „permanentní příměří“.
Známy jsou jen obrysy dohody
Ohledně jednání v Káhiře byly podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka známy jen obrysy případné dohody. „A to ještě nevíme, jestli ty obrysy nejsou účelově některými ze stran jednání publikovány v trochu zkreslené podobě,“ upozornil.
Cílem podle něj nyní není celková dohoda o propuštění všech rukojmí a dlouhodobém příměří, neboť příměří, které by de facto ukončilo válku proti Hamásu, je pro Izrael nepřijatelné. „Obě strany se ale skrz zprostředkovatele budou bavit o možnosti částečné dohody, která by zahrnovala propuštění třeba dvaceti nebo třiceti rukojmí výměnou za časově omezené, ale nikoliv zanedbatelné příměří v řádu mnoha týdnů,“ přiblížil Borek.
Zmínil také některé další parametry příměří, o kterých se mohlo jednat. „Zda v rámci toho příměří umožní Izrael palestinským civilistům návrat do severní části Pásma Gazy, popřípadě jaká bude proporce palestinských vězňů, kteří by v takovém případě měli být výměnou za izraelská rukojmí propuštěni. Nebude to rozhodně jedna ku jedné, za jedno izraelské rukojmí bude z izraelských věznic propuštěno pravděpodobně mnoho palestinských vězňů včetně zasloužilých teroristů.“
Egyptský ministr zahraničí Sámí Šukrí vyjádřil naději, že návrh dohody o příměří a propuštění rukojmích bude přijat tak, jak jej předložily zprostředkovatelské země. Upozornil však na to, že stále čeká na reakci Izraele a teroristů z Hamásu. „Doufáme, že návrh zohlednil postoje obou stran, pokusil se čerpat z umírněného postoje obou stran a nyní čekáme na konečné rozhodnutí,“ prohlásil Šukrí na Světovém ekonomickém fóru v Rijádu.
Palestinský představitel blízký zprostředkovatelskému úsilí na dotaz k vývoji nového kola rozhovorů v Káhiře agentuře Reuters sdělil, že to „tentokrát vypadá lépe“. Odmítl však upřesnit, zda je dohoda „na spadnutí“.
Blinken: Mimořádně velkorysý návrh
Americký ministr zahraničí Antony Blinken na návštěvě Rijádu prohlásil, že Hamás má na stole mimořádně velkorysý návrh, a vyjádřil naději, že hnutí učiní správné rozhodnutí a přijme ho.
Téma je podle Borka provázáno rovněž s plánovanou izraelskou pozemní invazí do Rafáhu. „Izrael dává najevo – a nevíme, jestli jsou to taktické pokusné balonky nebo autentický pocit – že toto je poslední kolo takovýchto jednání, že pokud nyní Hamás nabídku nepřijme, tak Izrael jednoznačně volí vojenskou kartu, tedy útok na Rafáh s cílem zničit poslední vojenské kapacity Hamásu,“ upozornil zpravodaj.
Blinken v Rijádu zopakoval, že Spojené státy s invazí izraelské armády do Rafáhu nesouhlasí a že se stále obávají o osud více než milionu uprchlíků, kteří se v tomto městě u hranic s Egyptem ukrývají před boji v jiných částech Pásma. „Ještě jsme neviděli plán, díky němuž bychom uvěřili, že civilisté mohou být účinně chráněni,“ podotkl Blinken.
Naději na to, že Hamás dohodu přijme, vyjádřil v pondělí také šéf britské diplomacie Cameron. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme, a upřímně řečeno, veškerý tlak světa a všechny oči světa by dnes měly být upřeny na ně a říkat: ‚Přijměte tuto dohodu,‘“ zdůraznil. Obdobně jako Blinken návrh označil za „velmi velkorysý“.
Podle agentury Reuters ministr také poznamenal, že pro zlepšení vyhlídek Palestinců na nezávislost v podobě dvoustátního řešení – tedy vzniku palestinského státu po boku Izraele – musí Hamás a jeho spolupachatelé, kteří se podíleli na útoku ze 7. října, opustit Pásmo Gazy.
Údery v Rafáhu i ve městě Gaza
Právě z Rafáhu mezitím přicházejí zprávy o dalších náletech. Místní zdravotníci uvádějí, že izraelské bombardování tří domů v tomto městě na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně dvacet pět lidí a zranilo mnohé další. Hamásem ovládané zdravotnické úřady hlásí také vzdušné údery na dva domy ve městě Gaza na severu Pásma, po nichž podle nich zůstali čtyři mrtví a několik zraněných. Palestinská média tvrdí, že mezi obětmi jsou ženy a děti. Izraelská armáda informace prověřuje.
Zpravodaj ČT Borek v pondělí dopoledne uvedl, že podrobnější informace k útokům zatím nejsou. Během víkendu ale podle něj izraelská armáda prováděla intenzivní údery na cíle v Pásmu Gazy.
„V takto složitém městském boji se nikdy nelze vyhnout civilním obětem. Zároveň platí, že hnutí Hamás a jeho úřady do statistiky obětí vždy zahrnují jakékoliv zabité, tedy bez rozlišení, zda se jedná o civilisty, nebo příslušníky islamistických skupin,“ dodal obecně k útoku v Rafáhu.
„V nepřehledném městském terénu, ve kterém nepřítel využívá právě tuto nepřehlednost a zároveň jako živé štíty civilisty, se nelze tomuto vyhnout. Obzvlášť, když Rafáh není pod přímou kontrolou izraelských invazních sil a ty nálety probíhají na dálku,“ vysvětlil zpravodaj ČT.
