Začal demokratický rozstřel. Superúterý rozdělí mezi uchazeče o Bílý dům třetinu delegátů

Nahrávám video

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

O demokratickou nominaci se stále uchází pět zájemců. Nejlépe si po dosavadních soubojích v Iowě, New Hampshiru, Nevadě a Jižní Karolíně vede senátor za Vermont Bernie Sanders z levicového křídla strany. Až do sobotních primárek v Jižní Karolíně ho následoval bývalý starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg, který však z boje odstoupil.

Oproti předchozím očekáváním za touto dvojicí zaostával někdejší viceprezident Joe Biden, který si první a hned velmi výrazný úspěch připsal až v Jižní Karolíně, kde se pro něj vyslovila polovina hlasujících.

Analytici pozorně sledují miliardáře Michaela Bloomberga, který se v úterý poprvé oficiálně zapojil do voleb. O kandidaturu se rozhodl ucházet v době, kdy průzkumy ukazovaly na klesající podporu středového Bidena.

Po Jižní Karolíně se zdá, že Biden je opět ve hře, proto by měl podle komentáře BBC Bloomberg zvážit, zda kampaň nezastaví a bývalého viceprezidenta nepodpoří, pokud jeho cílem bylo zastavit nominaci levicového Sanderse.

Kromě Buttigiege vzdali po Jižní Karolíně boj i senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer. Naopak senátorka Elizabeth Warrenová a kongresmanka Tulsi Gabbardová se ještě nevzdávají, průzkumy jim ale moc nevěří.

  • Voliči demokratů budou hlasovat o nominaci svých kandidátů v primárních volbách ve čtrnácti následujících státech: Alabama (52 delegátů), Arkansas (31 delegátů), Kalifornie (415 delegátů), Colorado (67 delegátů), Maine (24 delegátů), Massachusetts (91 delegátů), Minnesota (75 delegátů), Severní Karolína (110 delegátů), Oklahoma (37 delegátů), Tennessee (64 delegátů), Texas (228 delegátů), Utah (29 delegátů), Vermont (16 delegátů) a Virginie (99 delegátů).
  • Vedle toho se bude na Americké Samoi (šest delegátů), která je nezačleněným územím USA, konat stranické volební shromáždění (caucus). To se od primárních voleb, kdy se hlasuje prostým vhozením hlasu do urny, liší způsobem výběru. Shromáždění je vedeno spíše jako stranická schůze a konečnému výsledku zde předchází vícero kol výběru.
  • V úterý se rovněž otevírá hlasování pro demokraty pobývající v zahraničí (13 delegátů). Ti budou moci svého kandidáta vybírat do 10. března.
  • Republikánská strana pořádá v úterý primární volby ve stejných státech jako demokraté s výjimkou Virginie, kde byl výběr kvůli Trumpově pevné pozici zrušen. Stranické shromáždění na Americké Samoi organizuje Republikánská strana v pozdějším termínu a naopak hlasování pro republikány v zámoří letos vůbec nepřipravila.
  • Zdroj: ČTK

Biden spoléhá na menšiny

Průzkumy dávají největší šance Sandersovi, vedle něj by se o pozice na prvních dvou místech měli ve většině států utkat i Biden a Bloomberg. V předchozích případech se ale sondáže míjely se skutečnými výsledky i o dvacet procentních bodů. 

Volební superúterý výrazně ovlivní hlasy etnických menšin. Právě na ně spoléhá Biden, kterého Afroameričané a Latinoameričané velmi dobře znají jako viceprezidenta Baracka Obamy. Ostatní kandidáti, včetně Bloomberga a Sanderse, budou mít podle analytiků problém demokraty z černošských a hispánských komunit zaujmout.

Otázkou také zůstává, ke komu se nakonec přidají podporovatelé odstoupivších uchazečů. Klobucharová po svém odstoupení vyjádřila podporu Bidenovi a ve stejném duchu se vyjádřil i Buttigiegův vrchní poradce. 

Úřadující prezident Trump, který na protivníka stále čeká, a nemůže se proto soustředit na boj proti jedné osobě, mezitím dává soupeřícím demokratům na setkání se svými příznivci hanlivé přezdívky. Z Bloomberga je tak Prcek Majk, Warrenové neřekne jinak než Pocahontas, Bidenovi zase Ospalý Joe a Sanders je pro něj Šílený Bernie. Demokraté ho zase vykreslují jako nebezpečného a nekompetentního nedouka.

„Superúterý“ vzniklo v 80. letech

Volební úterky mají v USA tradici z dob, kdy země byla převážně agrární. Neděle zůstávala vyhrazena pro kostel a mnozí lidé potřebovali alespoň den, aby se ze svých usedlostí dostali k volebním místům. Úterý je kromě toho považováno za nejproduktivnější den týdne.

Superúterý nemá pevné datum a „putuje“ kalendářem podle toho, ve který den se aktuálně sejde nejvíc primárek; obvykle se ale koná v únoru nebo v březnu. Státy mívají zpravidla tendenci posouvat datum dopředu s cílem získat větší pozornost a význam.

Pojem superúterý (Super Tuesday) se v souvislosti s primárkami a větším počtem států, kde se měly konat, poprvé objevil ve spojení s volbami v roce 1984. První superúterý se konalo 8. března 1988, kdy byly primárky ve dvaceti převážně jižanských státech, které chtěly tímto způsobem zvýšit svou důležitost v nominačním procesu.

Občas se v této souvislosti vyskytuje i označení Super Duper Tuesday, Mega Tuesday, Giga Tuesday či Tsunami Tuesday. V roce 2008, kdy volební superúterý připadlo na 5. února, se primárky uskutečnily v historicky rekordních 24 státech unie.

Jelikož se volby konají ve státech geograficky i sociálně odlišných, znamenají skutečný test uchazečů. Výsledky superúterý bývají často nevyzpytatelné, někdy může vedoucí pozice kandidátům i „ublížit“ a zpomalit slibně rozjetý vlak jejich kampaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...