Každý den skončí ve světových oceánech, řekách a jezerech přes dva tisíce nákladních aut plně naložených plastovým odpadem. Za rok do vodních ekosystémů unikne asi 19 až 23 milionů tun. Zdaleka největší problém to představuje v zemích globálního jihu, které nemají prostředky umělohmotné znečištění řešit. Vědci teď našli, do značné míry náhodou, cestu ke zlepšení.
Skrývá se v tělech drobných a nevzhledných červíků. Při výzkumu v Keni totiž tým expertů z Mezinárodního centra fyziologie a ekologie hmyzu zjistil, že jeden druh tamních moučných červů umí bez problémů jíst a trávit polystyren – jeden z nejpoužívanějších plastů světa. A nejen to: tomuto hmyzu umělá hmota dokonce i chutná a dobrovolně ji vyhledává.
Podobných organismů sice už vědci objevili víc, ale zatím nikdy v Africe. Jakékoliv snahy vnášet do ekosystémů nepůvodní druhy mohou být vždy rizikové, proto objev druhu původního může africkému plastovému problému značně pomoci, věří autoři objevu.
Polystyren a hmyz
Polystyren je plastový materiál, který se masivně používá v potravinářských, elektronických a průmyslových obalech. A jeho využití je opravdu rozsáhlé. Podle zprávy Plastics – the Facts 2022 se na celosvětové výrobě plastů za rok 2021 ve výši 390,7 milionu tun tato skupina podílela 5,3 procenta, tedy 20,7 milionu tun.
Polystyren se používá hlavně pro jeho odolnost, stejná vlastnost z něj ale činí environmentální problém. Tradiční metody recyklace, jako je chemické a tepelné zpracování, jsou nákladné a mohou vytvářet škodliviny. Přirozená biologická likvidace, kdy by se o ni postaral nějaký přírodní organismus, by byla ideální. A právě s tím mohou pomoci mouční červi z Keni.
Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, vědci popsali, že larvy tohoto hmyzu se umí polystyrenem bez problémů prokousat, a navíc hostí ve svých vnitřnostech bakterie, které umí tuto jinak nezdolnou látku strávit. Proč se tak červi vyvinuli a k čemu jim tato schopnost byla, zatím vědci nevědí.
Mouční červi jsou larvami dobře známého brouka potemníka stájového. Ten žije téměř po celém světě a předpokládá se, že pochází z Afriky. A právě tam vědci našli jeho poddruh, na jehož jídelníčku stojí tak vysoko polystyren.
Plastové menu
Vědci testovali plastožroutské schopnosti červů asi měsíc. Larvy krmili buď samotným polystyrenem, otrubami (potravou s vysokým obsahem živin), nebo kombinací polystyrenu a otrub. Ukázalo se, že mouční červi na polystyreno-otrubové stravě přežívali častěji a delší dobu než ti, kteří byli krmeni pouze polystyrenem.
Strava obsahující pouze polystyren sice podpořila přežití moučných červů, ti ale neměli dostatek živin, aby byli při rozkladu polystyrenu efektivní. Hmyz mohl polystyren konzumovat proto, že se skládá převážně z uhlíku a vodíku, což může poskytovat zdroj energie. Mouční červi na polystyreno-otrubové stravě dokázali během pokusného období rozložit přibližně 11,7 procenta celkového množství polystyrenu.
Analýza střev moučných červů odhalila významné změny ve složení bakterií v závislosti na stravě. Pochopení těchto změn je zásadní, protože odhaluje, kteří mikrobi se aktivně podílejí na rozkladu plastů. „To nám pomůže izolovat specifické bakterie a enzymy, které lze využít pro snahy o rozklad plastů,“ vysvětlují vědci.
Právě pestrý mix specializovaných bakterií červům umožňuje, aby pomocí enzymů plasty trávili – a dal by se využít i v průmyslové likvidaci odpadu. Podobně jako bakterie vyrábějí tisíce let už třeba pivo, mohly by levně ničit umělohmotný odpad, navrhují experti.
