Archeologové našli pomocí laserového radaru obrovské předkolumbovské stavby

Mezinárodní vědecký tým pomocí technologie laserového radaru našel v Bolívii ztracená města civilizací, které tam existovaly ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Archeologové výsledky popsali v odborném časopise Nature.

Evropští archeologové už téměř čtvrtstoletí provádějí vykopávky v Bolívii, kde objevili dvě mohyly nedaleko vesnice Casarabe. Tento výzkum je ale nesmírně náročný, lokalita totiž leží na savaně, která je několik měsíců v roce v období dešťů zaplavena. Nepřeje tedy ani trvalému osídlení, ani snahám archeologů o dlouhodobý výzkum. Stále se zde ale dá nalézt spousta stop z doby před španělskou kolonizací na počátku 16. století. Kromě mohyl se jedná hlavně o hráze a kanály, které často vedou celé kilometry napříč savanou.

Nahrávám video

„Svědčí to o poměrně hustém osídlení v předšpanělské době. Naším cílem bylo provést základní výzkum a najít stopy po osídlení v této oblasti,“ vysvětluje profesor Heiko Prümers, který se této oblasti věnuje od počátku výzkumu.

Už v dřívějších studiích vědci zjistili, že kultura Casarabe pojmenovaná podle nedaleké vesnice spadá do období mezi lety 500 a 1400 našeho letopočtu a podle současných poznatků se rozkládala na území o rozloze přibližně 16 tisíc kilometrů čtverečních – tedy skoro stejně, jako je velikost celé Moravy. Navíc se ukázalo, že mohyly jsou ve skutečnosti erodované pyramidové pahorky a plošinové stavby.

První průzkumy, které probíhaly klasickou archeologickou metodologií, odhalily terasovitou jádrovou oblast, příkopovou zeď ohraničující celou lokalitu a pak kanály. Pozoruhodné je, že některá z těchto předhispánských sídlišť měla obrovské rozměry. „Hustá vegetace, pod kterou se tato sídliště nacházela, nám ale znemožnila vidět strukturální detaily těchto monumentálních mohyl a jejich okolí,“ vysvětluje antropoložka Carla Jaimes Betancourtová z univerzity v Bonnu.

Stejná oblast vyfocená a nasnímaná lidarem
Zdroj: Heiko Prümers / DAI

Technologie LIDAR poprvé použita v Amazonii

Aby vědci zjistili více, použili před několika lety poprvé v oblasti Amazonie leteckou laserovou technologii LIDAR (Light Detection and Ranging). Jedná se o průzkum terénu pomocí laserového skeneru připevněného k vrtulníku, malému letadlu nebo dronu, který vysílá přibližně 1,5 milionu laserových pulzů za sekundu. Poté se z výsledků digitálně odstraní vegetace a vytvoří se digitální model zemského povrchu – už bez vegetace. Tento model se dá díky vlastnostem lidarové technologie zobrazit i jako 3D obrázek.

„Hned první výsledky byly vynikající a ukázaly nám, jak účinná je tato technologie i v hustém deštném pralese. Od té chvíle jsme strašně chtěli zmapovat pomocí technologie LIDAR i rozsáhlá sídliště kultury Casarabe,“ říká Heiko Prümers, který celý tento výzkum vedl a koordinoval.

LIDAR zavěšený na vrtulníku
Zdroj: Heiko Prümers / DAI

Jeho tým během roku 2019 zmapoval lidarem celkem 200 kilometrů čtverečních území, které patřilo kultuře Casarabe. Po vyhodnocení výsledků byli všichni nadšení – laser totiž dokázal odhalit dvě pozoruhodně rozsáhlé lokality o rozloze 147 hektarů a 315 hektarů v hustém čtyřúrovňovém sídelním systému. „Je to doposud největší nalezená lokalita – je vlastně stejně velká jako Bonn v 17. století,“ popisuje Carla Jaimes Betancourtová.

Vědci zatím neumí odhadnout, kolik lidí na tomto místě žilo. „Samotné uspořádání osady nám ale napovídá, že vznikalo plánovaně a na jeho stavbě se podílela spousta rukou,“ vysvětluje Heiko Prümers. Počet obyvatel zde musel navíc růst – to jasně dokazují stopy po rozšířování valů a příkopů.

„Poprvé můžeme popsat předhispánský urbanismus v Amazonii a současně ukázat mapu lokality Cotoca, největšího nám dosud známého sídliště kultury Casarabe,“ zdůrazňuje Prümers. 

LIDAR umí ukázat změny způsobené lidmi

Mapování velmi dobře odhalilo architekturu velkých náměstí osady. Tvořily ji stupňovité plošiny zakončené stavbami ve tvaru písmene U, obdélníkové plošinové valy a kuželovité pyramidy vysoké až 22 metrů. Cesty a kanály ve tvaru hrází spojují jednotlivá sídliště a naznačují těsnou sociální strukturu.

V okruhu pěti kilometrů od každého z dnes známých sídlišť se nachází nejméně jedno další. „Celý region byl tedy hustě osídlen, což je vzorec, který převrací všechny dosavadní představy,“ doplňuje Betancourtová.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že přes veškerou euforii ve skutečnosti opravdová a náročná archeologická práce teprve začíná – ta bude spočívat v klasických vykopovkách, kategorizaci a archivaci. Hlavním cílem je podle nich pochopit, jak tato velká regionální centra fungovala.

„Čas se krátí, protože rozšíření mechanického zemědělství ničí v regionu Llanos de Mojos každý měsíc jednu předkolumbovskou strukturu, včetně mohyl, kanálů a hrází,“ říká Betancourtová. S ohledem na tuto skutečnost je podle ní laserové snímkování nejen nástrojem pro dokumentaci archeologických nalezišť, ale také vynikajím způsobem pro ochranu  kulturního dědictví původních obyvatel Amazonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 4 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 7 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 8 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 10 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.