Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.

„Díky desetiletím pečlivého sledování hvězd obíhajících kolem centrální černé díry naší galaxie, Sagittarius A*, došlo k tomuto průlomovému objevu velmi slibné hvězdy,“ komentoval objev Reinhard Genzel, který vede Institut Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku a je za objev zodpovědný. „Vzhledem k tomu, že S301 obíhá tak blízko Sagittarius A*, otevírá nám nový pohled na základní vlastnosti prostoročasu v tomto extrémním prostředí černé díry,“ doplnil držitel Nobelovy ceny za fyziku.

Zvláštností této hvězdy je, že obíhá kolem Sagittarius A* po velmi těsné oběžné dráze, jejíž oběh trvá pouhých 8,7 let. Při svém nejbližším průletu kolem černé díry se hvězda pohybuje rychlostí přibližně 25 tisíc kilometrů za sekundu – což je asi stotisíckrát rychleji než komerční letadlo, nebo více než osm procent rychlosti světla. Díky tomu se stala držitelkou pomyslné soutěže o nejrychlejší hvězdu v Mléčné dráze.

S301 se také přibližuje ke své černé díře víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to na vzdálenost přibližně rovnající se vzdálenosti Saturnu od Slunce. To bylo pro vědce nesmírně důležité – je to totiž také první známá hvězda, kterou by bylo možné použít k přímému měření rotace černé díry.

Jak rotuje černá díra

Stejně jako u většiny objektů ve vesmíru astronomové předpokládají, že se i černá díra Sagittarius A* otáčí. Podle Einsteinovy obecné teorie relativity rotující černá díra s sebou strhává prostoročas a deformuje ho. To by mělo ovlivňovat i oběžné dráhy okolních hvězd, přičemž tento efekt by měl být podle předpokladů moderní fyziky patrnější u objektů obíhajících rychle rotující černou díru v malé vzdálenosti.

Zatím vědci rotaci černé díry nespočítali, bude to nesmírně složité, takže věří, že by to mohli dokázat během příštích deseti let.

„Poprvé bychom tak byli schopni přímo změřit rotaci masivní černé díry, což by představovalo klíčový test Einsteinovy teorie,“ těší se francouzský astronom Juan Osorno, který se na výzkumu také podílel. „Bez této hvězdy bychom museli měřit pohyb jiných hvězd ještě několik desítek let, abychom se alespoň přiblížili k měření rotace černé díry.“

Jak objevit kosmického sprintéra

Objev hvězdy byl nesmírně náročný. Astronomové totiž hledali těleso, které se jednak pohybuje velmi rychle, ale současně svítí značně slabě – asi dvoumiliardkrát slaběji než oranžová hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu.

Využili k tomu přístroje na observatoři ESO Paranal v Chile, které umožňují kombinovat světlo ze čtyř osmimetrových dalekohledů a vytvořit tak „virtuální“ dalekohled s patnáctkrát větším prostorovým rozlišením než má jeden osmimetrový dalekohled. Hvězdu díky tomu astronomové zachytili na jaře roku 2023, od té doby ji sledují, aby určili její oběžnou dráhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 47 mminutami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 1 hhodinou

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 22 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 23 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.