Brazilští vědci upekli chléb, který má chránit před astmatem

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

Recept není tajný: brazilští vědci si ho nechali patentovat a recept na jeho upečení vydali i v odborném časopise Current Developments in Nutrition. Pečivo obsahuje kmen pivovarských kvasnic Saccharomyces cerevisiae UFMG A-905, který má probiotické vlastnosti. A na myších se prokázalo, že tlumí příznaky astmatu.

Astma je jedním z nejčastějších onemocnění na světě a v Brazílii trápí přibližně dvacet milionů lidí. V Česku každoročně přibude přibližně třináct tisíc nemocných, celkem je jich už asi půl milionu, nicméně podle odhadů další čtvrt milion nemocí trpí, aniž by o ní věděli.

Autorka výzkumu z testovanými chleby
Zdroj: FASESP/ Ana Paula Carvalho

Astma je typické zánětem a hyperreaktivitou dýchacích cest. Jeho přesné příčiny nejsou dostatečně známy, ale ví se, že souvisí mimo jiné s dráždivými látkami v životním prostředí, stravou a také se střevní mikroflórou.

Tři druhy chleba

Pacientům s astmatem může prospět příjem probiotik právě díky souvislosti se střevním mikrobiomem. Tyto prospěšné bakterie se lidem obvykle podávají samostatně anebo smíchané s mléčnými výrobky, jako je mléko, jogurt a kefír. Teoreticky ale nic nebrání použití ani jiných nosičů, což je vhodné u pacientů, kteří trpí intolerancí laktózy nebo alergií na mléčné bílkoviny.

V této studii vědci z Univerzity v Sao Paulu poprvé zařadili velmi účinné bakterie UFMG A-905 do přirozeně fermentovaného chleba. Otestovali a porovnávali tři druhy pečiva: první byl kvašený komerčními kvasnicemi, druhý kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 a třetí kvasnicemi S. cerevisiae UFMG A-905 plus mikrokapslemi obsahujícími živé kvasinky S. cerevisiae UFMG A-905.

„Přidali jsme zapouzdřené živé kvasinky, abychom zlepšili životaschopnost a aktivitu probiotik při vysoké teplotě dosažené během procesu pečení,“ vysvětlili autoři. Tyto mikrokapsle chrání bioaktivní a probiotické sloučeniny, čímž zlepšují jejich stabilitu, přežití a biologickou dostupnost.

Výsledky u myší

Myši s astmatem byly po dobu 27 dnů krmeny různými druhy chleba. Na konci pokusu měly ty krmené vylepšeným chlebem menší zánět dýchacích cest a také nižší hladiny biomarkerů astmatu. U myší krmených chlebem s mikrokapslemi kvasnic se navíc snížila hyperreaktivita dýchacích cest a hladina dalšího biomarkeru astmatu. Tyto výsledky byly podobné závěrům předchozích studií a potvrdily, že živé tyto bakteriální kultury mohou pomoci předcházet astmatu.

„Zjistili jsme, že oba typy chleba fermentované pomocí S. cerevisiae UFMG A-905 zabránily rozvoji astmatu u myší. Ve spojení s výsledky dalších experimentů to ukazuje, že tato kvasinka má velmi konzistentní účinky a zdá se, že je skutečně schopna bojovat proti tomuto respiračnímu onemocnění,“ dodali vědci.

Vědci věří, že teď mohou udělat další krok, který bude spočívat v klinické studii, jež bude sledovat účinky kvasinek na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 17 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 21 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.