Britská vláda pracuje na AI systému, který má předvídat vraždy

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.

Před šedesáti devíti lety napsal americký spisovatel Philip L. Dick povídku jménem Minority report. Popsal v ní práci jednotky Precrime, která řeší porušení zákona ještě dřív, než k němu došlo. Pomocí biotechnologie je totiž schopná předvídat, kdy k jakému zločinu dojde, a zatýká tak nevinné – lidi, kteří se ještě ničeho nedopustili, ale predikce říkají, že to udělají.

Před 23 lety povídku zfilmoval Steven Spielberg a stejně jako v předloze v ní zdůraznil zneužitelnost takové technologie. Letos spustilo britské ministerstvo spravedlnosti pilotní projekt, který má dělat to stejné – jen pomocí jiné technologie.

Program se měl původně podle deníku Guardian jmenovat „Projekt předpovídání vražd“, ale posléze byl přejmenován na méně nápadné „Sdílení údajů ke zlepšení hodnocení rizik.“ Upozornila na něj nezisková organizace Statewatch, která si na základě práva na svobodný přístup k informacím vyžádala všechny neutajené vládní dokumenty, jež se projektu nějak týkají.

Statewatch je britská charitativní organizace založená v roce 1991, která produkuje a propaguje kritický výzkum, analýzu politik a investigativní žurnalistiku s cílem informovat o debatách, hnutích a kampaních o občanských svobodách, lidských právech a demokratických standardech.

Data o podezřelých

Cílem projektu je zvýšit veřejnou bezpečnost. Podle úřadů je zatím ve fázi výzkumu a je založen výhradně na údajích od jednotlivců, kteří byli alespoň jednou usvědčeni z nějakého vážnějšího trestného činu. Začal vznikat ještě v době, kdy byl britským premiérem Rishi Sunak, a využívá data nashromážděná před rokem 2015. Zkoumané osobní údaje zahrnují jména, data narození, etnickou příslušnost, pohlaví a identifikační číslo, které lidem přidělí britská policie, pokud se dostanou do jejích záznamů.

Tento prediktivní nástroj využívá údaje z ministerstva spravedlnosti, databáze police National Computer a manchesterské a londýnské policie. Statewatch zjistila, že pro vývoj tohoto nástroje byly policejními složkami sdíleny údaje o 100 tisíci až 500 tisících lidech. Analýza tohoto velkého množství dat by měla probíhat s pomocí algoritmů umělých inteligencí.

Kritici se bojí kriminalizace nevinných

Kritici projektu podle Guardianu vyjádřili obavy z profilování lidí na základě citlivých osobních informací, včetně dat vztahujících se k duševnímu zdraví, sebepoškozování nebo domácímu násilí. Podle Statewatch navíc projekt analyzuje údaje také o lidech, kteří možná nikdy z žádného zločinu usvědčeni nebyli, a to včetně obětí zločinů. To ministerstvo popřelo, nicméně Statewatch na tom trvá.

„Pokus ministerstva spravedlnosti vybudovat tento systém předvídání vražd je posledním mrazivým a dystopickým příkladem záměru vlády vyvinout takzvané systémy předvídání zločinu,“ uvedla Sofia Lyallová ze Statewatch. „Výzkumy opakovaně ukazují, že algoritmické systémy pro předpovídání trestné činnosti jsou ze své podstaty chybné. Přesto vláda prosazuje systémy umělé inteligence, které budou profilovat lidi jako zločince ještě předtím, než něco provedou,“ varuje na základě zkušeností z minulosti.

„Tento nejnovější model, který využívá data naší institucionálně rasistické policie a ministerstva vnitra, posílí a zvětší strukturální diskriminaci, která je základem trestněprávního systému. Stejně jako jiné systémy tohoto druhu bude kódovat předpojatost vůči rasovým a nízkopříjmovým komunitám. Vytvoření automatizovaného nástroje pro profilování lidí jako násilných zločinců je hluboce špatné a používání tak citlivých údajů o duševním zdraví, závislostech a zdravotním postižení je vysoce invazivní a alarmující,“ popisuje Lyallová některé konkrétní výhrady.

A apeluje na vládu: „Ministerstvo spravedlnosti musí okamžitě zastavit další vývoj tohoto nástroje pro předpovídání vražd. Místo vyhazování peněz na vývoj pochybné a rasistické umělé inteligence a algoritmů musí vláda investovat do skutečně podpůrných sociálních služeb. Škrty v sociálních službách a zároveň investice do techno-řešitelských ‚rychlých řešení‘ jen dále podkopávají bezpečnost a blahobyt lidí.“

Podle ministerstva spravedlnosti jsou ale tyto obavy neoprávněné. Pro Guardian jeho mluvčí uvedl: „Tento projekt se provádí pouze pro výzkumné účely. Byl navržen na základě stávajících údajů o odsouzených pachatelích, které má k dispozici Vězeňská a probační služba a policejní složky, aby nám pomohl lépe porozumět riziku, že se osoby ve zkušební době dopustí závažného násilí. Zpráva bude včas zveřejněna.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.