Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Nahrávám video

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Letošní ročník udílení prestižních cen se nesl v duchu motta Zvídavost nás spojuje, získal záštitu prezidenta Petra Pavla, který akci zahájil.

Nadace poprvé udělila titul Neuron Rising Star, které získal student Václav Verner. Už na střední škole byl opakovaně hvězdou světových chemických olympiád, loni po maturitě nastoupil rovnou do druhého ročníku VŠCHT a má za sebou už první publikaci ve vědeckém časopisu. Na cestu za medicinální chemií mu Neuron přidal osobní prémii sto tisíc korun.

Nahrávám video

Nesmírnou vědeckou inspirací je v Česku už po několik generací astrofyzik Jiří Grygar, který za to získal Cenu za rozvíjení lásky k vědě, která se díky mecenášům pojí s finanční odměnou ve výši pět set tisíc korun. „Nemůžu tomu uvěřit,“ reagoval devětaosmdesátiletý vědec na zprávu, že tuto cenu dostane.

Cenu Neuron 2025, která se uděluje za mimořádný přínos vědě, získala v tomto ročníku profesorka medicíny Eva Kubala Havrdová. Díky jejímu výzkumu i cílevědomé práci se zlepšily a zlepšují životy desítek tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou. Cena je díky soukromým mecenášům spjata s odměnou 1,5 milionu korun.

Eva Kubala Havrdová
Zdroj: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce si odneslo sedm mladých vědců a vědkyň, kteří dosahují významných světových úspěchů ve svých oborech a vedle zvídavosti je spojuje i zkušenost z elitních světových pracovišť: z MIT, University of California (Berkeley) či ETH Zürich. Laureáti získávají zásluhou mecenášů prémii ve výši pět set tisíc korun na podporu jejich další vědecké práce.

Cena Neuron za propojení vědy a byznysu byla tentokrát udělena spin-off firmě Adalid Sciences, která vyvinula a vylepšuje nanočástice, jež mohou sehrát klíčovou roli v bouřlivě se rozvíjející genové terapii.

Nadace Neuron oceňuje už přes patnáct let excelentní vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada, jež každoročně navrhuje a udílí ocenění v sedmi oborech.

Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy přes 150 milionů korun, udělil přes 130 cen a podpořil třináct vědeckých expedic za šest milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 14 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 20 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.