Čeští vědci vyvinuli nový typ oxygenerátoru, mohl by pomoct pacientům s koronavirem

Nový typ oxygenerátoru v minulých týdnech vyvinuli vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky společně s firmou MemBrain. Polymerní membrána z dutých vláken produkuje mírně přetlakový vzduch s vysokým obsahem kyslíku. Zároveň také umí odfiltrovat viry, bakterie a nečistoty ze vzduchu. Přístroj by mohl pomoci pacientům s covidem-19.

Za výzkumníky o oxygenerátoru informoval Jan Žitka. Vědec uvedl, že inspirací byly další výzkumné počiny z minulých měsíců určené pro boj s koronavirem. Zmínil například vývoj plicního ventilátoru CoroVent.

„Napadlo nás, že máme zkušenosti s plynoseparačními membránami. Ty umí i to, že když je do nich přiveden vzduch, udělají kyslíkem obohacený vzduch. Tak jsme vzali modul z jiných projektů pro jinou směs plynů a vyzkoušeli ho na směsi kyslík-dusík,“ řekl Žitka. „Ukázalo se, že umí dosti efektivně připravit vzduch s obohacením na 45 procent kyslíku,“ dodal.

Podle tvůrců lze množství kyslíku snadno regulovat, pro ovládání přístroje také není třeba medicínské vzdělání. Podle ústavu podobná zařízení typu CPAP (continuous positive airway pressure) obvykle užívají například lidé trpící spánkovou apnoí, kterým umožňují zdravější dýchání ve spánku. Podle ústavu může oxygenerátor pomoci odvrátit nutnost nasazení plicní ventilace u části pacientů s těžším průběhem covidu-19.

Žitka řekl, že modul byl původně určen pro to, aby odstraňoval „balastní“ oxid uhličitý z bioplynu. Pro směs kyslík-dusík dosud není plně optimalizován. „Nyní máme ještě jeden modul, který se chystáme poměřit. Mohl by být propustnější a obsloužit více pacientů zároveň,“ řekl Žitka.

„Pak také vyvíjíme vlastní polymer. Ve spolupráci s MemBrain bychom rádi vyrobili dutá vlákna, oni by připravili modul. Vše by se pak opět změřilo, abychom zjistili, zda není lepší ve smyslu větší propustnosti či čistoty kyslíku,“ dodal vědec.

Tým se s oxygenerátorem zapojil do hackathonu Hack the Crisis, který pořádají státní agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu s dalšími partnery. Má za cíl vybrat a podpořit nejlepší výzkumné projekty pro boj s koronavirem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...