Egyptologové našli hrobku kulhavé kněžky, jejíž otec vládl Vlčímu městu

Mezinárodní tým archeologů našel v nekropoli v egyptském Asijútu pohřební komoru staroegyptské kněžky Idy, dcery místodržitele oblasti Džefaihapiho. Ukrývala se v doposud nepřístupné části jeho monumentální hrobky z doby kolem roku 1880 před naším letopočtem. Nalézt a odkrýt ji trvalo dvacet let.

Ida byla kněžkou „kraví“ bohyně Hathor. Podle nápisů na její rakvi pocházela z významné rodiny, což potvrzuje její titul, který se dá přeložit jako „paní domu“.

Její hrob se nacházel v boční komoře uzavřené kamennou zdí ve svislé šachtě hluboké asi čtrnáct metrů v hrobce jejího otce Džefaihapiho. Zatímco jeho pohřební komora byla už ve starověku vypleněna zloději, část se sarkofágem jeho dcery sice lupiči také našli, ale z neznámých důvodů tam téměř nic neukradli. Předměty uvnitř díky tomu zůstaly v drtivé většině takřka nedotčené.

Mezi nejzajímavější nálezy podle berlínských archeologů, kteří výzkum vedli, patří dvě složitě zdobené rakve, které do sebe zapadají. Obě jsou pomalované neobvykle složitými obrazy a popsané texty popisujícími cestu zesnulého v posmrtném životě. Výzdoba na vnitřní i vnější straně rakví je podle vědců detailnější než u srovnatelných předmětů ze stejného období a odráží mimořádnou kvalitu maleb a nápisů v hrobce Idina otce. Byly vyrobené ze dřeva, které v Egyptě neroste, což je další argument pro to, jak důležitou osobností byla žena v nich.

Bohaté ilustrace na boku sarkofágu Idy
Zdroj: The Asyut Project/Susen Döbel, Jochem Kahl

Egyptologové jsou z nálezu nadšení. Potěšilo je hlavně bohatství textů v hrobce. Mezi nimi jsou náboženské nápisy známé jako Texty z rakví, ale i seznamy obětních darů – podle autorů objevu to umožní nový pohled na postavení žen a předávání vědomostí ve starověkém Egyptě.

Zobrazení kněžky Idy na stěně hrobky jejího otce
Zdroj: The Asyut Project/Fritz Barthel, Jochem Kahl

K dalším artefaktům z hrobky patří dřevěné figurky, dýka, faraonské insignie a potravinové obětiny. Další popsaná truhla obsahovala kanopy, což jsou nádoby určené k uchovávání životně důležitých orgánů – například jater, sleziny, plic a střev – během mumifikace. Zbytky Idina oblečení a její kosti sice byly částečně zničené lupiči, i tak poskytují základní představu o jejím životě a zdraví. Kněžka se dožila věku přibližně čtyřiceti let, příčinu její smrti vědci zatím nedokázali odhalit. Celý život ale trpěla vrozenou vadou nohy.

Všechny nálezy zůstanou v zemi původu, archeologové je totiž předali egyptskému ministerstvu pro památky a cestovní ruch.

Velká dcera velkého otce

Otec této kněžky, Džefaihapi, byl významný staroegyptský úředník za vlády faraona Senusreta I. Měl titul takzvaného nomarchy; to znamená, že před téměř čtyřmi tisíci lety vládl jedné ze 42 provincií země. Ví se o něm, že byl synem muže jménem Idi-aat a jeho manželkou byla žena jménem Sennuwy.

Sídlil právě v Asijútu, což je město na středním toku Nilu. Dnes v něm žije téměř 400 tisíc lidí, významným centrem byl ale už ve starověkém Egyptě, v době před více než 5100 lety. Protože se zde uctívala především božstva v podobě psovitých šelem, říkali mu tehdy Řekové a Římané Lycopolis neboli Vlčí město.

Dřevěná soška z hrobky kněžky Idy
Zdroj: The Asyut Project/Tina Beck-Hasselbach, Jochem Kahl

Z nápisů v Džefaihapiho velké hrobce, objevené už roku 1913, se ví, že nechal založit kult, který se o hrobku staral a uctíval ji. Samotná hrobka byla vytesaná do skály, je jedenáct metrů vysoká, dvacet osm metrů hluboká a sedmdesát metrů široká; zdobí ji nádherné reliéfní malby a nápisy.

Zajímavé je, že byla obklopená menšími hrobkami, jejichž „obyvatelé“ byli v době smrti svého pána obětováni. Tento rituál se v Egyptě v té době už dávno neprovozoval, nicméně je možné, že přetrval právě na tomto místě, které bylo dost vzdálené od centra moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...