Evropská družice Sentinel poslala první snímky, je na nich i Labe

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Mise Copernicus Sentinel-1 na začátku listopadu vypustila svůj nejnovější satelit: Sentinel-1D. A družice poslala na Zemi první kvalitní snímky, které ukazují, čeho všeho bude schopná a jak lidstvu prospěje.

Satelit je vybavený dvanáctimetrovým radarem, který poprvé zapnul dva dny po vypuštění při průletu nad Antarktidou a Jižní Amerikou. Vědci tak dostali fotografie pouhých padesát hodin po vypuštění satelitu, což je podle Evropské vesmírné agentury (ESA) zřejmě světový rekord.

Podle Nuna Mirandy, který je manažerem této mise, mají snímky bezprecedentní kvalitu dat. Už nyní, pár dní po vypuštění na orbitu a před citlivým doladěním přístrojů, jsou v tom podobné snímkům pořízeným sondou Sentinel-1C, což je podle MIrandy velmi slibné.

Mraky nejsou problém

Radarové přístroje, jaké má Sentinel-1D, mohou zobrazovat povrch Země i přes mraky, srážky a bez ohledu na sluneční světlo. To z nich dělá ideální nástroje na sledování polárních oblastí, kde je tma půl roku. Navíc jsou tyto satelity vybavené automatickým identifikačním systémem, který jim umožňuje detekovat lodě a znečištění moře. Také tento systém už družice aktivovala a otestovala při průletu nad Antarktidou. Povedlo se jí tak zachytil přítomnost lodí v těchto extrémních oblastech.

Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová řekla: „Je to velký úspěch a jsem výsledky mise Sentinel-1D nadšená. Díky nim se data, která získáváme z našich misí, dostávají do centra pozornosti – jsou to data, na která se jako společnost spoléháme při diskusi o klimatických změnách a přijímání opatření v této oblasti, a také data, která potřebujeme pro aplikace sloužící k porozumění a studiu naší planety.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 11 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 14 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.