Indie nařídila přísnější dohled nad vzácnou houbovou chorobou, která postihuje pacienty s covidem-19. Federální vláda požádala všechny státy, aby vyhlásily epidemii takzvané „černé plísně“.
Nemoc jménem mukormykóza neboli „černá plíseň“ je vzácná; nejčastěji napadá lidi, jejichž imunitní systém byl nějakým způsobem narušen nebo velmi oslaben. Mezi její typické projevy patří zčernání tkání kolem nosu, rozmazané nebo dvojité vidění, bolest na hrudi, dýchací potíže a vykašlávání krve.
Průběh nemoci může být vážný až smrtelný, problémem je ale především to, že léčba je složitá a dlouhodobá – šíření černé plísně tedy ještě více zatěžuje už tak vysílené indické zdravotnictví. Plíseň se nejčastěji odstraňuje chirurgicky, k takovým zákrokům mají ale kapacitu jen větší nemocnice; na venkově, kam covid také pronikl, tyto možnosti nejsou vůbec.
Indičtí experti teď řeší, proč se tato nebezpečná nemoc šíří právě teď. Příčin je zřejmě více, tou hlavní je vysoká koncentrace pacientů s covidem na jednom místě – ty největší improvizované nemocnice v indických městech mají až tisíce lůžek vedle sebe. Lékaři se domnívají, že vliv by také mohlo mít rozšířené užívání steroidů k léčbě závažného průběhu covidu-19. Tyto léky totiž snižují imunitu a zvyšují hladinu cukru – a to „černé plísni“ pomáhá v šíření.
Ministr zdravotnictví Lav Agarwal neuvedl, jak rozsáhlý je problém na federální úrovni, taková čísla zřejmě ani oficiálně neexistují. Data o počtu nákaz touto plísní ale zveřejnil stát Maháráštra; tam nakazila už přes dva tisíce lidí, nejméně osm z nich už chorobě podlehlo.
Agarwal požádal vlády států, aby ji prohlásily za „chorobu podléhající oznamovací povinnosti“ podle zákona o epidemiích, což znamená, že musí identifikovat a sledovat každý případ.
Situace v Indii je dál napjatá
Indie ve čtvrtek ohlásila 276 110 nových infekcí koronavirem za 24 hodin, což je o něco více než o den dříve, ale výrazně méně než 400 tisíc infekcí, které byly zaznamenány na začátku tohoto měsíce v ničivé druhé vlně. Celkový počet případů dosahuje 25,77 milionu, což je po Spojených státech druhý nejvyšší počet na světě. Počet úmrtí vzrostl přes noc o 3874, celkový oficiální počet tak dosáhl 287 122.
Experti ale varují, že oficiální údaje realitu pandemie v Indii vůbec neodrážejí – nemoc se vymkla kontrole natolik, že už není v silách země dostatečně testovat a případů může být až řádově víc. Nejspolehlivějším údajem je tak v současnosti pozitivita testů – tedy to, kolik procent provedených testů je pozitivních. V současné době se pozitivita testů v Indii pohybuje nad dvaceti procenty.
Proč je černá plíseň tak nebezpečná
„Je to nebezpečná situace,“ řekl pro televizní stanici al-Džazíra doktor Milind Navalakhe z Bombaje, který v současné době nemocné s černou plísní léčí.
„Za týden vidím až 25 případů mukormykózy, všichni pacienti s covidem jsou buď v současné době na léčení, nebo se uzdravují,“ uvedl. Za normálních okolností vídal s touto chorobou maximálně jednoho pacienta týdně.
Mukormykóza, známá také jako černá plíseň nebo zygomykóza, je způsobena skupinou plísní zvanou mukormycety. Tyto houby žijí zejména v půdě a v rozkládající se organické hmotě, jako jsou listy, kompostové hromady nebo shnilé dřevo, popisuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
Když někdo tyto plísňové spóry vdechne, může dojít k infekci, která nejčastěji postihuje dutiny nebo plíce. Mukormykóza je takzvaná „oportunní infekce“ – přisedá na další nemoci, respektive lidi, kteří bojují s nemocemi nebo užívají léky snižující schopnost organismu bojovat s infekcemi.
Pacienti, kteří se léčí v nemocnicích s covidem-19, mají oslabenou imunitu a velké množství z nich je na steroidech – tyto léky mají zabránit přehnané imunitní reakci. Ale právě kvůli tomu jsou tak náchylní k dalším plísňovým infekcím, jako je například mukormykóza. „V Indii dochází k nesmyslnému a nekontrolovanému nadužívání steroidů a antibiotik, což dále umožňuje šíření takových infekcí,“ uvedl Navalakhe.
Většina infekcí způsobených mukormykózou byla pozorována u pacientů, kteří mají současně covid a přitom cukrovku, anebo měli do té doby nezjištěnou vysokou hladinou cukru v krvi. Dalším faktorem by mohly být vlivy okolí, podle některých studií se zdá, že těmto plísním pomáhá v šíření také špatná kvalita ovzduší a vysoká prašnost – jejich spóry se za těchto podmínek snadněji šíří. Navíc tyto faktory oslabují dýchací cesty a plíseň je tak snadněji napadá – a právě tyto podmínky jsou typické pro indická velkoměsta, která patří k místům s největším znečištěním vzduchu.
