Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Kočky spí často, rády a vlastně skoro pořád. Ke spánku si rády vybírají různá bizarní místa, včetně obličejů svých lidských majitelů. Za den touto aktivitou stráví až osmnáct hodin, což je dobře dokumentované na tisícovkách snímků jejich majitelů.

Z analýzy těchto záznamů ale vyplývá něco nečekaného a zajímavého: většina koček spí častěji a raději na levém boku. Biologové v odborném žurnálu Current Biology naznačují, že spaní na levém boku by mohlo kočkám pomáhat rychleji reagovat na případné hrozby, jež by se k nim mohly během spánku přiblížit.

Nahoře a na levém boku

Výzkum začal pro vědce podobně jako běžný den spousty běžných lidí: sledováním kočičích videí na YouTube. Jenže na rozdíl od široké populace se biologové nesoustředili na kočičí roztomilost, ale ve více než čtyřech stovkách záznamů zkoumali, na jakém boku zvířata spí častěji.

„Protože kočky dávají přednost spánku ve vyvýšené poloze, po probuzení by okamžitě viděly predátory nebo kořist levou stranou svého zorného pole,“ vysvětlují autoři studie. „Vzhledem k tomu, že pravá hemisféra má pokročilé prostorové schopnosti a dokáže rychle koordinovat rychlý útěk a možná i lovecké funkce, spánek na levé straně je z hlediska evoluce výhodný pro přežití.“

U savců, jako jsou kočky, totiž ovládá pravá mozková hemisféra levé zorné pole, prostorové povědomí a rychlé reakce na hrozby. Spánek na levé straně umožňuje, aby pravá hemisféra kočičího mozku byla pohotově k dispozici pro identifikaci a koordinaci rychlého útěku, tvrdí vědci.

Studie má slabiny

Autoři připouštějí, že tento závěr není definitivní, považují ho spíše za pracovní – rádi by ho vystavili dalším možnostem tím, že se podívají i na další možná vysvětlení a možné faktory.

Za největší slabinu svého výzkumu pokládají fakt, že nic nevědí o kočkách na videích. Právě to mohlo hrát roli: například to, jestli jde o pravácké nebo levácké kočky, by mohlo mít významný vliv. Tyto šelmy totiž podobně jako lidé mívají jednu končetinu dominantnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 7 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 10 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 13 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.