Kosti mamutů i kamenné artefakty objevili archeologové v Ústí nad Labem

Zcela nové naleziště ze starší doby kamenné objevili archeologové v Ústí nad Labem. Výzkum sice zatím probíhá jen krátce, vědcům už se ale podařilo najít pozůstatky mamuta a zřejmě i dalších zástupců zvířat z doby kamenné. A také předměty vyrobené pravěkými lidmi.

Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev.

Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky související se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se tedy stalo najít co nejvíce dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Za tak krátkou dobu se zatím nepovedlo prozkoumat ani zdaleka všechno, experti z řady oborů a několika institucí už ale potvrdili, že jde o objev významný. Kromě pozůstatků více jedinců mamuta srstnatého a dalších zástupců velké a středně velké pleistocenní fauny, se totiž na stejném místě našly i první kamenné artefakty.

„Aktuálně prezentovaná část naleziště je charakteristická pro skládku kostí lovné zvěře, jaké bývají součástí tábořišť pravěkých lovců – sběračů nebo součástí jejich okolí,“ uvedl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petr Lissek.

Jde podle něj už o druhý archeologický nález mamuta v Ústí nad Labem. Ten první pochází z roku 2006, kdy se pozůstatky srstnatého pravěkého chobotnatce našly na Mírovém náměstí. „Ovšem ojedinělých nálezů mamutích kostí a zubů bylo v Ústí nad Labem učiněno v minulosti vícero, byť neodborně a náhodně při stavbách či v těžebních jamách dnes již zaniklých cihelen. Několik nálezů pochází přímo z katastru Bukova. K těmto starým nálezům nejsou známy nálezové okolnosti a tedy i jejich případná souvislost s činností našich pravěkých předků,“ doplňuje Lissek.

Výzkum potrvá roky

Co přesně se ještě podaří najít, je zatím těžké odhadovat. Na řadě dalších nalezišť ze stejné doby se nicméně poblíž podobných skládek kostí našly další lokality spojené s pravěkým osídlením – například osady, někdy i hroby, a dokonce i artefakty, jako je třeba Věstonická venuše.

Tento výzkum už ale samozřejmě nebude probíhat přímo na archeologické lokalitě, ale v laboratořích archeologů, kteří budou zkoumat jak artefakty, tak i kosterní pozůstatky,

Podle archeologů byla v těchto místech zhruba před dvaceti tisíci lety soutěska, kterou lovci mamutů využívali k lovu. Není tedy podle nich také vyloučeno, že právě v těchto místech měli tábořiště. Jestli se podaří něco takového odhalit, ale není jasné. Archeologové zatím ani přesně neví, jak velké naleziště je, řadí ho ale k největším v republice.

Stavba justičního paláce zatím pokračuje, ale jen v těch místech, kde neprobíhá archeologický výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.