Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.

Ještě před rozbřeskem Caová z ranních mlh v americké Pensylvánii celé měsíce odebírala vzorky, jež pak další měsíce detailně studovala pod mikroskopem v laboratoři. A ukázala, že miniaturní kapénky vody, z nichž se mlhy skládají, doslova kypí životem.

První, co Caová zjistila a co ji překvapilo, byl fakt, že se bakterie (jimž ze všech mikroorganismů věnovala hlavní pozornost) v kapénkách mlhy množí. To naznačuje, že mlhové kapky jsou pro ně opravdu životním prostředím, nikoliv jen dočasným útočištěm, jinak by do něčeho tak energeticky náročného, jako je rozmnožování, neinvestovaly.

Caová současně popsala, že život je v mlze vzácný i nesmírně rozšířený současně. Na stopy bakterií narazila jen asi v každé sté kapce. Jenže běžná ranní mlha je složená ze stovek miliard takových kapének, takže je v ní bakteriální život přes jeho relativní vzácnost i tak všudypřítomný. V množství mlhy o velikosti náprstku se podle autorů práce nachází asi deset milionů bakterií, což přibližně odpovídá množství bakterií ve stejném množství mořské vody.

Pilní požírači karcinogenů

Při analýze obyvatel mlžných „oceánů“ narazili vědci na jednu skupinu bakterií, jež na první pohled vynikala. Jmenují se methylobakterie a jsou to organismy, které se živí jednoduchými uhlíkovými sloučeninami. Mezi ty patří také škodlivé chemikálie, jako je třeba formaldehyd rozšířený především ve větších městech. Caová a její kolegové si všimli, že když se objeví mlha, rychle v ní roste koncentrace těchto bakterií – to znamená, že se v ní dokáží množit a něčím živit.

„Pozorovali jsme je pod mikroskopem a zjistili jsme, že bakterie se zvětšují a dělí se, takže dochází k růstu,“ popsala Caová. „Zjistili jsme také, že využívají formaldehyd jako potravu k podpoře svého růstu.“ Bakterie odbouraly velké množství formaldehydu tak rychle, že vědci začali mít podezření, že ho pouze nekonzumují.

Při vysokých koncentracích je tato chemická látka pro bakterie toxická, a proto ji rozkládají na oxid uhličitý, aby udržely její koncentraci na nízké úrovni. Je to výhodné jak pro mikroorganismy, tak pro lidi. Formaldehyd byl totiž Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogen skupiny 1, tedy prokázaný karcinogen pro člověka.

Budoucnost zahalená v mlze

Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy – legendy a pohádky jsou plné příběhů o zlu, které se v ní skrývá. Podle nových výzkumů má mlha výrazně větší význam, než si vědci doposud mysleli. Jedná se o opravdový vodní ekosystém nabízející vhodné životní podmínky mikroorganismům pohlcujícím toxiny. Autoři zdůrazňují rovnou několik dopadů, které může jejich výzkum přinést. Ne všechny jsou ale pozitivní.

Ve světě, kde se voda stává stále větší vzácností, se pořád více zvažuje využívání přístrojů, které dokáží z ranní mlhy extrahovat vlhkost a přeměnit ji na pitnou vodu. Caová zdůrazňuje, že takové myšlenky podceňují, jak moc je mlha nasycená životem. Takto získanou vodu by bylo třeba čistit stejně intenzivně jako jiné zdroje.

Současně se ale nabízí také intenzivnější úvahy o možné roli mlhy při čištění vzduchu. Až doposud byla totiž spojená spíše s negativními dopady znečištění, jako byly například smrtící londýnské mlhy.

Autoři tyto nadějné úvahy poněkud mírní a dodávají, že je zapotřebí dalších studií, aby se zjistilo, jestli je role mlhy při čištění ovzduší pro lidi opravdu dostatečně přínosná, a současně, jestli se o tuto její roli nepřipravíme, pokud bychom mlhy lidskou aktivitou nějak ovlivnili.

Podle Caové by mohly mít její výsledky dopady také na meteorologii – odlišné než předpokládané složení mlh by mohlo změnit některé jejich vlastnosti, s nimiž vědci počítají, takže by to v důsledku mohlo ovlivnit i předpovědi počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 7 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 10 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 13 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.