Na Marsu je opravdu metan, prokázalo dvojí měření. Je možné, že ho vytvořily živé organismy

Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Podle studie, kterou astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření ze dvou zdrojů – z evropské sondy ExoMars a amerického vozítka Curiosity.

Vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zaznamenalo zvýšené množství metanu na Marsu v červnu 2013, a to v lokalitě Galeova kráteru, kde v srpnu 2012 přistálo. Poté přístroje zaznamenaly rovněž sezonní výkyvy výskytu metanu v atmosféře sousední planety. Odborníci vzápětí začali spekulovat, zda může být metan dokladem existence živých organismů, protože právě ty metan produkují.

Vědci se ale zatím neshodnou v tom, jaké je nejpravděpodobnější vysvětlení výskytu metanu na Marsu. Kromě možnosti, že je plyn výsledkem existence živých organismů, a to třeba i v dávné minulosti, totiž může metan vznikat i geologickými procesy. Jedním z nich je například přeměna minerálu olivín, při níž vzniká metan i na Zemi.

„Náš objev znamená první nezávislé potvrzení zjištění o výskytu metanu,“ uvedl šéf výzkumného týmu, italský astrofyzik Marco Giuranna. Metan vědci odhalili pomocí spektrometru, jímž disponuje sonda Mars Express Evropské vesmírné agentury (ESA). Ověřit se podařilo právě údaje vozítka Curiosity z června 2013, protože Mars Express zaznamenal zvýšené množství metanu jen den poté, co jej odhalily přístroje na povrchu planety.

Dějiny metanu na Marsu

První informace o metanu na Marsu přinesla v roce 2004 evropská sonda Mars Express, ale tehdy šlo jen o jediné pozorování. Už rok předtím ale existenci tohoto plynu předpověděla studie vědců, kteří rudou planetu pozorovali pomocí dalekohledů ze Země. Jenže pouze jediné pozorování nebylo dostatečné k ničemu jinému, než jsou pouhé spekulace.

Nový výzkum je přelomový v tom, že potvrdil existenci metanu nade všechny pochybnosti, a navíc ho přesně lokalizoval, což znamená výrazný pokrok pro další výzkum.

Nyní bude podle autorů studie zásadní odhalit, z jakého zdroje metan pochází. Vysvětlení přitom může už brzy přinést družice Trace Gas Orbiter (TGO) rusko-evropské mise ExoMars. Právě ta totiž může v případě detekování metanu díky svým přístrojům rozlišit, zda plyn pochází z mikrobiálních, nebo geologických zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 12 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 13 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 15 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.