U pacientky z Vysočiny se vyskytla zvláštní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. O případu informoval ve čtvrtek Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ujistil, že případ je výjimečný.
„V České republice se difterie již řadu let nevyskytla, nicméně v Evropě jsou jednotlivé případy záškrtu hlášeny každý rok. Výskyt záškrtu u nás značně omezilo povinné očkování, které začalo už v roce 1946,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
„Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ doplňuje.
Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je výjimečný. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.
Nemoc pod kontrolou
„Vzorek jsme dostali do naší laboratoře 20. 4. 2022 a bylo potřeba několik dnů specializované práce, aby byl izolovaný materiál použitelný pro další vyšetření. Jde o v České republice ojedinělý záchyt tohoto typu bakterie,“ popisuje Jana Zavadilová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii SZÚ.
„Po nahlášení pozitivního laboratorního výsledku jsme okamžitě zahájili epidemiologické šetření. To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu, a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,“ doplnil Jan Pečinka, ředitel KHS kraje Vysočina.
Podle krajské hygieny tyto osoby nyní sledují svůj zdravotní stav a jsou v péči praktických lékařů, přičemž je čeká klinické vyšetření a nasopharyngeální odběr.
Co je záškrt
Záškrt se šíří kapénkami, podobně jako například rýma, ale vzácně i stykem s kontaminovanými předměty. Nemoc způsobuje bakterie Corynebacterium ulcerans. Může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit.
Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i zadušením nakaženého – podle toho dostal záškrt jméno. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.
Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969.
