Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.

Tým 93 odborníků, který je na misi od 8. února, zkoumá úbytek ledu a odtok vody z Larsenova šelfového ledovce na severovýchodě Weddellova moře a východní části Antarktického poloostrova. Kvůli špatnému počasí musela expedice dočasně přerušit práci a ukrýt se s lodí do závětří u Joinvilleova ostrova. V oblasti, která byla v námořních mapách označena jako nebezpečná zóna, posádka objevila ostrov, který v jejich mapových podkladech nebyl. A nenašel se ani v jakýchkoliv jiných mapách.

„Na naší cestě ukazovala námořní mapa oblast s neprozkoumanými nebezpečími pro plavbu, ale z toho nebylo jasné, co to je a odkud informace pochází,“ uvedl Simon Dreutter z AWI. Oblast tak vzbudila Dreutterovu pozornost, neboť je odborníkem na podmořské mapování. Při pohledu z můstku pak s posádkou uviděl něco, co připomínalo špinavý ledovec. Při bližším zkoumání zjistili, že je to zřejmě skála.

Nově objevený ostrov
Zdroj: lfred Wegener Institute/Christian Haas

„Změnili jsme kurz a vydali se tímto směrem. Bylo očividné, že před námi je ostrov,“ popsal objev Dreutter. Ledoborec se k místu přiblížil na 150 metrů.

Posádka následně pomocí senzorů prozkoumala dno i ostrov, k jeho nafocení použila i dron. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 metrů a široký 50 metrů, nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou.

Ostrov zatím nemá jméno, což se ale po oficiálním registračním procesu změní. Záměrem je, aby se ostrov dostal do map.

Výzkum antarktického dna

Hlavním cílem německého výzkumu je popsat, jak vypadají ekosystémy v antarktickém ledu. Ten totiž rozhodně není jen zmrzlá voda, obývají ho spousty bakterií a dalších mikroorganismů. Vědci by rádi zjistili, jakým způsobem tyto organismy přispívají k uhlíkovému cyklu v Jižním oceánu.

Tento úkol ale vědci provedou až po završení expedice, která má skončit 9. dubna 2026 na Falklandských ostrovech. Odtamtud se ledoborec Polarstern vydá na cestu přes Atlantik a do svého domovského přístavu v Bremerhavenu by se měl vrátit v polovině května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...