Nově pozorovaná vzdálená galaxie žila rychle a zemřela mladá. Z porodnice hvězd se stal vesmírný hřbitov

Dva týmy odborníků s pomocí Webbova teleskopu prozkoumaly jednu z nejmladších a nejvzdálenějších galaxií. Výjimečně zářivá GN-z11 existovala, ale také patrně zanikla už v dobách, kdy byl kosmos ještě v plenkách. Agentura Reuters vesmírný systém přirovnala k americkému herci Jamesi Deanovi, který razil heslo „žij rychle, zemři mladý“.

„Zdá se, že život galaxie byl rychlý a intenzivní, ale pak náhle přestala tvořit hvězdy,“ uvedl astrofyzik Tobias Looser z Cambridgeské univerzity, hlavní autor studie publikované v odborném časopise Nature.

„V prvních několika stech milionech své historie byl vesmír bouřlivé a aktivní místo, s velkým množstvím plynu, který poháněl utváření hvězd v galaxiích. Proto je tento objev obzvlášť podivuhodný a zajímavý,“ dodal Looser. Náš vesmír je nyní starý zhruba 13,8 miliardy let.

Objevená galaxie je relativně malá, obsahuje možná sto milionů až jednu miliardu hvězd. To by ji řadilo do stejné kategorie k trpasličí galaxii Malý Magellanův oblak, která se nachází poblíž naší Mléčné dráhy, stále však tvoří hvězdy. GN-z11 vědci mohli pozorovat pouze v jednom okamžiku v minulosti a je podle nich tedy možné, že tvorbu hvězd znovu obnovila.

Velmi mladý hřbitov

Když tvoření nových hvězd ustane, stane se z galaxie tak trochu hvězdný hřbitov. „Stávající hvězdy umírají a nové je už nenahrazují,“ uvedl Looserův kolega z Cambridge a spoluautor studie Francesco D'Eugenio. Vysvětlil také, že nejkratší životnost mají nejhmotnější hvězdy, které jsou nejjasnější.

„Jak nejžhavější hvězdy umírají, barva galaxie se mění z modré – barvy žhavých hvězd – na žlutou až červenou, barvu nejméně hmotných hvězd,“ popsal D'Eugenio.

„Hvězdy o hmotnosti Slunce žijí přibližně deset miliard let. Pokud tato galaxie přestala tvořit hvězdy v době, kdy jsme ji pozorovali, nezbyly by v ní dnes žádné hvězdy podobné Slunci. Hvězdy mnohem méně hmotné než Slunce však mohou žít biliony let, takže by svítily ještě dlouho poté, co se tvorba hvězd zastavila,“ dodal odborník.

Vědci se domnívají, že pozorovaná galaxie utvářela hvězdy po 30 až 90 milionů let, načež náhle přestala. Nyní se snaží zjistit, proč se tak stalo.

Vesmírný teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země už více než dva roky. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) a kanadské vesmírné agentury CSA a dokáže pozorovat mnohem vzdálenější, a tedy starší objekty a systémy, než jeho předchůdce Hubbleův dalekohled.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...