Nový koronavirus zřejmě může u zdravých lidí vyvolat cukrovku, naznačují výzkumy

Výsledky několika výzkumů naznačují, že nový koronavirus způsobuje poškození buněk, které vytvářejí inzulin. A to znamená, že nemoc covid-19 může u zdravých lidí způsobit vznik cukrovky.

V polovině dubna se osmnáctiletý student Finn Gnadt z německého Kielu dozvěděl, že má SARS-CoV-2. Cítil se sice dobře, necítil žádné silnější problémy, ale na testy šel –⁠ kvůli rodičům, kteří se touto nemocí nakazili na dovolené v Rakousku.

Gnadt si myslel, že infekci překonal bez problémů, ale o několik dní později se začal cítit unavený a zejména extrémně žíznivý. Na začátku května mu pak lékaři zjistili cukrovku typu 1. Podle jeho lékaře mohla být příčinou nemoci právě virová infekce.

U většiny lidí s touto nemocí vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. V případě německého studenta podle jeho lékaře tyto buňky zničil virus. Jeho krev totiž neobsahovala imunitní buňky, které normálně poškozují beta buňky.

O cukrovce se ví, že je při covidu-19 rizikovým faktorem –⁠ lidé, kteří touto chorobou trpí, mají větší pravděpodobnost vážného průběhu nemoci a také na ni častěji umírají. „Cukrovka je při nákaze covidem jako dynamit,“ popsal v odborném časopise Nature vědec Paul Zimmet, který se souvislosti mezi oběma chorobami věnuje.

Patří mezi rostoucí skupinu expertů, kteří upozorňují na to, že cukrovka průběh nemoci nejen zhoršuje, ale také že virus ji může u některých lidí spustit. „Cukrovka je sama o sobě pandemií, stejně jako covid-19; a tyto dvě pandemie se mohou potkat,“ varuje expert z australské Monash University.

Důkazů přibývá

Důkazů sice zatím není mnoho, ale přibývá jich. Osob, u nichž se cukrovka najednou objevila, podobně jako u Finna Gnadta, je totiž víc. A další desítky lidí byly přijaty do nemocnic s extrémně vysokou hladinou cukru a ketonů v krvi. Když tělo neumí vyrobit dostatečné množství inzulinu, aby tak rozkládalo cukr, používá jako alternativu právě ketony; to naznačuje, že koronavirus má na tento systém nějaký dopad.

Náznaků je sice jen málo, ale podle vědců to není tak důležité. „Ve vědě někdy musíte začít jen s malým množstvím důkazů, abyste si mohli udělat hypotézu,“ uvedl profesor Zimmet.

A vědci mají i další nepřímé důkazy. Se vznikem autoimunních onemocnění, jako je právě cukrovka prvního typu, je totiž spojeno více virů –⁠ včetně původního SARSu. Příčinou by mohlo být to, že řada orgánů, které kontrolují cukr v krvi, je bohatá na protein ACE2; právě ten nový koronavirus využívá k průniku do buněk.

Před týdnem navíc vyšla experimentální studie, jejíž autoři tento fenomén studovali na miniaturní laboratorně vyšlechtěné slinivce. Zjistili, že v laboratorních podmínkách se prokázalo, že virus opravdu může cukrovku spustit tím, že poškodí buňky zodpovědné za kontrolu cukru v krvi.

Důkazů ale není zatím dostatečné množství; vědci se proto chtějí tomuto výzkumu věnovat podrobněji v budoucnu –⁠ využijí k tomu mezinárodních databází, které shromažďují informace o lidech trpících touto nemocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...