Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.

Autoři nového výzkumu se podívali na záznamy o transakcích desítek tisíc amerických domácností. Z těchto masivních dat se jim podařilo zjistit, jak se mění utrácení lidí, kteří prošli léčbou pomocí léků, které se souhrnně nazývají „antagonisté receptoru GLP-1“. Nejznámějším z nich je Ozempic a spojuje je to, že ač byly původně vyvinuty proti cukrovce, používají se dnes hlavně na hubnutí.

Výsledky jsou jasně viditelné. Do šesti měsíců od zahájení léčby snížily domácnosti výdaje na potraviny v průměru o 5,3 procenta. U domácností s vyššími příjmy byl pokles ještě výraznější, a to více než osm procent. Výdaje v restauracích, rychlém občerstvení a kavárnách klesly přibližně o osm procent.

U domácností, které pokračovaly v užívání léku delší dobu, tyto nižší výdaje za potraviny vydržely nejméně rok, i když rozsah snížení se časem zmenšoval, popsali autoři výzkumu. „Data ukazují jasné změny ve výdajích za potraviny po zahájení užívání,“ uvedla hlavní autorka studie Sylvia Hristakeva z Cornellovy univerzity. „Po vysazení se účinky zmenšují a je těžší je odlišit od výdajových vzorců před zahájením užívání.“

Méně a zdravěji

Na rozdíl od předchozích studií, které se opíraly o údaje spotřebitelů o jejich stravovacích návycích, nová analýza vychází z údajů o nákupech shromážděných společností Numerator, která se zabývá průzkumem trhu a sledovala transakce v obchodech s potravinami a restauracích u reprezentativního vzorku přibližně 150 tisíc domácností v celé zemi. Vědci porovnali tyto záznamy s opakovanými průzkumy, v nichž se ptali členů domácností, jestli užívají léky GLP-1, kdy s nimi začali a proč.

Tato kombinace umožnila týmu porovnat uživatele léků s podobnými domácnostmi, které léky neužívaly, a soustředit se tak jen na změny, ke kterým došlo po zahájení léčby.

Měnila se nejen výše útrat, ale také to, co si lidé v nákupních košících odnášejí. Nejvýraznější pokles zaznamenaly ultrazpracované potraviny s vysokým obsahem kalorií, které jsou nejvíce spojovány s chutěmi. Výdaje na slané dobroty (jako jsou arašídy, brambůrky nebo tyčinky) klesly o desetinu, podobně velký pokles zaznamenaly sladkosti, pečivo a sušenky. Poklesla ale i spotřeba základních potravin, jako je chléb, maso a vejce.

Pouze u několika málo kategorií došlo k nárůstu. Nejvíce vzrostl prodej jogurtů, následovaný čerstvým ovocem a cereálními tyčinkami. „Hlavním trendem je snížení celkových nákupů potravin. Pouze u malého počtu kategorií došlo k nárůstu, který je však v porovnání s celkovým poklesem mírný,“ doplnila Hristakeva.

Účinky se projevily i mimo supermarkety. Výdaje v restauracích, jako jsou řetězce rychlého občerstvení a kavárny, také prudce poklesly.

Mladí a bohatí

Studie navíc poprvé ukázala, kdo v USA vlastně užívá léky na principu GLP-1. Podíl amerických domácností, které uvedly alespoň jednoho uživatele, vzrostl z přibližně jedenácti procent na konci roku 2023 na více než šestnáct procent v polovině roku 2024. Lidé, kteří užívají tyto léky za účelem hubnutí, jsou spíše mladší a bohatší, zatímco ti, kteří je užívají na cukrovku, jsou starší a rovnoměrněji rozložení napříč příjmovými skupinami.

Je pozoruhodné, že asi třetina uživatelů přestala léky během studie užívat. Když to udělali, jejich výdaje za potraviny se vrátily na úroveň před začátkem užívání léků a jejich nákupní košíky se staly o něco méně zdravými než předtím, částečně kvůli zvýšeným výdajům za kategorie jako cukrovinky a čokoláda.

Omezení a hubnutí v tabletách

Autoři studie upozorňují, že tento vývoj poukazuje na důležité omezení. Studie nemůže zcela oddělit biologické účinky léků od jiných změn životního stylu, které uživatelé mohou současně provádět. Důkazy z klinických studií v kombinaci s pozorovaným návratem výdajů po vysazení léku však naznačují, že potlačení chuti k jídlu je pravděpodobně klíčovým mechanismem stojícím za změnami ve výdajích.

Studie zdůrazňuje, že pro výrobce potravin, restaurace a maloobchodníky by široké přijetí blokátorů GLP-1 mohlo znamenat dlouhodobé změny v poptávce, zejména po rychlém občerstvení a mlsání.

Dá se přitom očekávat, že dopady těchto léků se velmi brzy násobně zvýší. Až doposud se totiž musely podávat injekčně, ale těsně před Vánocemi dala americká agentura FDA dárek všem, kdo mají o snižování hmotnosti zájem, když schválila přípravek Wegovy ve formě tabletek, což znamená, že teď bude přípravek pro většinu populace snesitelnější a přijatelnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.