Po Marsu se prohánějí tisíce rudých tornád

Povrch Marsu je ještě divočejší, než se předpokládalo. Silné víry tvořené rudým prachem by mohly podle nové studie způsobit problémy budoucím misím.

Podívat se znovu na staré fotografie pomáhá lidem pocítit opět staré emoce, připomenout si „staré dobré časy“ nebo zavzpomínat na ztracené přátele. Když se ale na staré snímky podívají vědci, dokáží z nich získat ještě mnohem víc.

Tentokrát to udělali astronomové z Evropské kosmické agentury, kteří pomocí nových metod prostudovali snímky Marsu, jež vznikly před dvaceti lety. Fotografie prozradily, že se na nich ukrývalo přes tisíc vzdušných vírů připomínajících tornáda. Jejich přítomnost odhalily masivní trychtýře zvířeného prachu, které vědci rozeznali.

Snímky pocházejí z kosmických sond Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter. Analýza ukázala, že tyto silné větry jsou na rudé planetě ještě silnější a rychlejší, než se předpokládalo. A také je jich více, než se očekávalo: tisíc tornád nasnímaných za poměrně krátkou dobu naznačuje, že jde o poměrně častý jev.

Tento objev má důsledky nejen vědecké, ale týkají se také budoucích misí na Mars. Jejich plánovači teď musí počítat s ještě větší mírou rizika než dříve. Na druhou stranu, vědci mohou výsledky využít i pozitivně –například pro lepší předpovědi těchto jevů nebo na opatření pro ochranu citlivých solárních panelů proti prachu.

Marsovské počasí

Že se po povrchu Marsu prohánějí prachové víry, jimž se na Zemi říká rarášci, se ví už desítky let. Ale šlo vždy jen o izolovaná pozorování, tento výzkum dokázal vytvořit jejich katalog. „Prachové víry zviditelňují normálně neviditelný vítr,“ vysvětlil hlavní autor studie Valentin Bickel. „Měřením jejich rychlosti a směru pohybu jsme začali mapovat vítr po celém povrchu Marsu. Dříve to nebylo možné, protože jsme neměli dostatek dat k provedení tohoto druhu měření v globálním měřítku.“

Mapa zobrazuje aktivní prachové víry během jara a léta na severní a jižní polokouli Marsu: červeně jsou vyznačené víry na jihu v létě, bíle na jihu na jaře, šedě na severu v létě a černě na severu na jaře. Barevné tečky označují 1039 prachových vírů, u nichž jsou známé jen údaje o poloze, šipky označují 373 prachových vírů, u nichž se ví i rychlost a směr pohybu. Bílé čtverce ukazují polohu marťanských roverů a přistávacích modulů
Zdroj: ESA

Pochopit, jak se prach na povrchu Marsu chová, je přitom klíčové. Prach totiž může povrch chránit před sluncem a udržovat denní teploty nižší nebo fungovat jako peřina, která naopak udržuje noční teploty vyšší. Částice prachu mohou sloužit jako výchozí bod pro tvorbu mraků, prachové bouře zase mohou být tak silné, že vypudí vodní páru do vesmíru.

Na rozdíl od Země, kde deště prach ze vzduchu odstraní během pár minut, atmosféra Marsu takový luxus nemá – jeho částice v atmosféře zůstávají značně dlouho a mohou se dostat na velmi vzdálená místa.

Celkem vědci s pomocí umělé inteligence našli 1039 prachových vírů a u 373 z nich dokázali určit i směr jejich pohybu. Ukázalo se, že tornáda se pohybují po celé planetě, ale nacházejí se na některých částech mnohem častěji než jinde. Obdobou pozemské uličky tornád v USA je na Marsu oblast Amazonis Planitiau.

Zajímavé jsou také výsledky měření rychlosti větrů. Ty nejrychlejší se pohybovaly rychlostí až 158 kilometrů za hodinu, což je výrazně více, než doposud naměřila robotická vozítka, která na povrchu planety operují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 44 mminutami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 17 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 18 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 20 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 21 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.