Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
Druh Homo naledi byl už od svého objevu roku 2013 pro vědu záhadou. Žil sice poměrně nedávno, před pouhými 335 tisíci až 241 tisíci lety, ale vypadá jako mnohem archaičtější tvorové. Měl drobný mozek odpovídající rozměry těm, jaké mají dnešní šimpanzi, ale ruce a nohy už byly podobné moderním lidem. Kombinoval v sobě zkrátka velmi moderní i velmi staré znaky.
V době, kdy tento druh na území dnešní Jižní Afriky prosperoval, už navíc po tomto světadílu chodili i raní příslušníci našeho vlastního druhu Homo sapiens. To naznačuje, že kombinace prazvláštních vlastností Homo naledi musela mít nějaký smysl a umožňovala jim v těchto časech přežívat.
Jejich jméno je odvozené z místního jazyka sesothštiny, v němž znamená hvězda. Většina fosilií těchto pravěkých bratranců se totiž našla v Jeskyni vycházející hvězdy. A právě té se týká i nová studie. Uvnitř tohoto jeskynního labyrintu totiž leží přirozená komora Dinaledi, která je téměř nedostupná – chodba k ní má šířku jen několik desítek centimetrů. Přestože byli nalediové mnohem menší než moderní lidé a jejich výška zřejmě nepřekračovala 1,5 metru, i pro ně musela být cesta do této jeskynní komory výzvou.
Ale prokazatelně se tam vypravovali, protože právě v této komoře se našlo obrovské množství kostí zástupců tohoto druhu. Zajímavé na nich bylo mimo jiné to, že si byly všechny kosti nesmírně podobné, což vědcům nedávalo až doposud moc smysl. Našlo se jich tam přes dvanáct set, řada expertů tak koncentrovaný nález vysvětluje jako první pohřebiště světa, kde mohly hrát nějakou roli přednáboženské rituály.
Podívejte se na 3D animaci Jeskyně vycházející hvězdy:
Paleontologové teď všechny tyto kosterní pozůstatky analyzovali. Pomocí minimálně destruktivní techniky leptání kyselinou získali zlomky z 23 zubů patřících nejméně dvaceti různým jedincům. Výsledky ukázaly, že u žádného ze zubů se nenašly biologické znaky mužského pohlaví. Vědci si samozřejmě několikrát ověřili, že neudělali chybu a omylem nezkoumají nějaké moderní genetické znečištění. A ne, všechno bylo originální pravěké a pohřební komora zřejmě opravdu patřila jen ženám.
Co s tím?
Paleontologové teď popsali, co našli – sice to zabralo spoustu času a práce, ale proti druhé části výzkumu, která na ně teprve čeká, to bylo dětinsky snadné. Nyní je totiž čas na to pokusit se tyto nálezy interpretovat, pokusit se říci, co se vlastně v jeskyni mohlo stát a proč jsou tam tato těla umístěná. A proč to byly jen ženy.
Tyto odpovědi budou do značné míry spekulace, ale spekulace , jež mohou otevřít další diskuzi. Tyto nálezy totiž vyvolávají nové otázky ohledně kultury a sociální struktury těchto pravěkých lidí. Pokud byla komora vyhrazena výhradně pro ženy, mohlo by to naznačovat určitou úroveň komplexního, symbolického pohřebního zvyku, o kterém se dříve předpokládalo, že ho znal jen druh Homo sapiens, tedy moderní lidé.
Autoři studie si nechávají ale otevřené dveře i pro další možná vysvětlení. Je totiž možné, že tato populace Homo naledi byla velmi izolovaná, což u ní mohlo vést k mutaci a ztrátě genu Amelogenin-Y, který se vyskytuje výhradně u mužů. To je ale méně pravděpodobné už kvůli téměř neexistujícím rozdílům v rozměrech těl z jeskyně.
