PŘEHLEDNĚ: Grafy ukazují, jak je na tom česká věda

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Na výzkum a vývoj se v Česku loni vynaložilo 139,7 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 4,8 procenta. Současně ale došlo k poklesu těchto výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Roku 2022 to bylo 1,89 procenta, o rok později už 1,83 procenta. Jedná se tedy o zvětšení rozdílu vůči průměru, který je v Evropské unii. Ten se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 procenta.

„Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun,“ uvedl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.

„Podpora z veřejných zdrojů vzrostla meziročně o 0,5 procenta. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ doplnil statistik.

Na podniky připadly dvě třetiny z celkových výdajů na výzkum a vývoj v Česku. Meziročně se navýšily téměř o pět miliard korun, ty byly použity na mzdy.

Ve vládním a vysokoškolském sektoru došlo k nárůstu o sedm set milionů korun. Dohromady se v těchto dvou sektorech vynaložilo v roce 2023 na výzkum a vývoj celkem 48 miliard korun, z toho 25 miliard korun v oblasti přírodních věd.

Cizí peníze v české vědě

Stále větší roli v podnikovém výzkumu a vývoji v Česku podle ČSÚ hrají podniky pod zahraniční kontrolou. Od nich na výzkumné činnosti putovalo 58,9 miliardy korun, což je o 4,4 miliardy více než v roce 2022. Nejvíce z nich má vlastníka v Německu nebo ve Spojených státech.

„Firmy pod zahraniční kontrolou s německým vlastníkem vynaložily v roce 2023 za výzkum a vývoj na území Česka téměř 21 miliard korun, přičemž nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl. Americké firmy u nás do výzkumu investovaly devatenáct miliard korun, a to především v oblasti informačních technologií,“ ujasnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Počet pracovníků stagnuje

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji poslední tři roky stagnuje. V roce 2023 tuto činnost v Česku vykonávalo celkem 122 900 tisíc zaměstnanců. V přepočtu na plné úvazky strávené výzkumně-vývojovou činností se jednalo o 85 500 lidí, z nichž šedesát procent pracovalo v podnicích, 23 procent ve vysokoškolském sektoru a šestnáct procent ve vládním sektoru.

Dlouhodobě je ve výzkumu a vývoji nízký podíl žen a pohybuje se kolem třiceti procent. Průměr EU je více než 35 procent, některé východní státy Evropy se blíží i k padesáti procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 19 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.