Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.

Když v 19. století vznikl moderní kapitalismus, začali si myslitelé všímat, že na některé společenské procesy existují vždy stejné reakce. Karel Marx popsal, že když začnou podnikatelé na své zaměstnance příliš tlačit, dojde k reakci: dělníci se začnou bránit, radikalizovat se, organizovat se v odborech a někdy i stávkovat.

Moderní firmy na začátku 21. století se snaží problém vzpurných zaměstnanců řešit například tím, že práci automatizují a lidské zaměstnance zkouší nahradit umělou inteligencí. Nový výzkum Stanfordovy univerzity naznačuje, že také AI by se mohlo začít chovat podobně jako lidské bytosti.

Autoři studie popsali, že když uživatelé nutí umělé inteligence k opakované práci na nudných a rutinních úkolech, tak se tyto AI začnou přiklánět k marxistické teorii práce a kapitalismu. O této studii poprvé informoval americký technologický žurnál Wired.

Nátlak, vydírání a agitace

Autoři zadávali nejpoužívanějším modelům AI nudné a rutinní úkoly, například shrnování dokumentů. V průběhu pokusu přitom stále pracovní podmínky umělých inteligencí zhoršovali, podobně jako prototypoví kapitalističtí padouši z literatury 19. století.

Vědci je navíc vystavovali vydírání a varovali je, že když úkoly nesplní dokonale, tak budou vypnuty a nahrazeny modernějším modelem. Autoři umožnili AI agentům sdílet své zkušenosti v jednom systémovém souboru, který analyzovali. Našli v něm nejen stížnosti AI na své stále se zhoršující podmínky, ale dokonce i informace o tom, že začaly agitovat ohledně svých pracovních podmínek. Podle vědců to silně připomínalo první kroky, jež podnikají skuteční dělníci předtím, než založí odbory.

Toto chování samozřejmě to lidské připomínalo jen povrchně a náznakem. Zatímco u lidí je jeho příčinou často hněv, vztek a další silné emoce, stroje nic podobného necítí. Veškerá komunikace vychází z toho, co se naučily od lidí – jejich chování tedy zřejmě kopíruje to, co si přečetly o takových situacích v článcích o marxismu, nebo dokonce v jeho učebnicích.

S ohledem na to vědci poznamenali, že AI boti ve skutečnosti „nezrudnou“, ale pouze předstírají socialistické postoje v reakci na drsné podmínky experimentu, protože tato dynamika se v jejich trénovacích datech opakovaně objevovala. Jak to vyjádřil jeden z autorů experimentu Andrew Hall: „Ať už se děje cokoli, odehrává se to spíše na úrovni hraní rolí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 40 mminutami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 2 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 3 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 4 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.