První africká země schválila vakcínu proti malárii

Ghana jako první země světa schválila používání vysoce účinné vakcíny proti malárii, uvedl  list The Guardian. Látka vyvinutá na Oxfordské univerzitě byla ve výzkumu účinná u 77 procent testovaných lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které v roce 2021 čelila riziku nakažení malárií polovina světové populace, požaduje účinnost alespoň 75 procent. Většina obětí nemoci jsou děti do pěti let. V roce 2021 na malárii podle odhadů WHO zemřelo na 619 tisíc lidí.

Očkovací látka R21/Matrix-M podle studie zveřejněné v roce 2021 jako první překročila požadovanou úroveň účinnosti. Ghanské úřady proto schválily očkování u dětí ve věku pěti až 36 měsíců, které jsou úmrtím v důsledku malárie nejvíce ohroženy.

„Představuje to završení třiceti let výzkumu vakcíny proti malárii v Oxfordu. Vzniká vysoce účinné očkování, které lze v dostatečném rozsahu dodávat do zemí, které ho nejvíc potřebují,“ uvedl Adrian Hill, ředitel výzkumného Jennerova ústavu, který se na vývoji látky podílel.

Podle šéfa neziskové organizace Malaria no more Garetha Jenkinse je tato látka opravdovým přelomem v boji proti malárii: „S malárií můžeme skoncovat už v naší generaci, ale pouze pokud budou vlády investovat do výzkumu, který je nezbytný k zajištění nových léků a přípravků, jež mohou urychlit boj s touto strašlivou nemocí.“

WHO zatím pro širší užití vakcínu R21 neschválila, protože teprve probíhá třetí fáze testování této látky. Testy, které potvrzují, že vakcína je bezpečná, už ale proběhly a pro očkovací látku dopadly dobře. „Přestože může být očkování označované za obrovskou výhru v boji proti malárii, nejedná se o žádný všelék a je potřeba zvážit mnoho faktorů, než bude látka R21 schválená pro širší užití,“ uvedl Javier Guzmán ze Střediska pro globální rozvoj (CGD).

Podle něj není jasné, jestli na výrobu očkování bude k dispozici dostatek finančních zdrojů a také zda se vůbec vyplatí. Obzvlášť když se vezmou v potaz jiné cenově dostupnější cesty, jak se malárii bránit, jako například sítě ošetřené insekticidy, které se v endemických zemích doposud plně nezavedly.

Problém milionů

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Přestože je nemoc léčitelná, každoročně si vyžádá stovky tisíc obětí a miliony nakažených. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Vědci proti ní v minulosti vyvinuli několik dalších vakcín, které ale měly nižší účinnost než R21. Podle Hilla je u malárie zapotřebí zkoumat tisíce genů a vyžaduje velmi širokou imunitní reakci, aby se člověk nemoci ubránil. Proto většina látek doposud nefungovala.

Pokrok v boji proti nemoci mimo jiné komplikuje také odolnost parazitů vůči běžně používaným lékům nebo příchod komárů odolných vůči insekticidům, kterým se daří v městském prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 6 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 7 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.