Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.
V říjnu 2022 přinesli stěhovaví ptáci do Jižní Ameriky virus ptačí chřipky H5N1. Ten se zachoval přesně tak, jak předpovídali epidemiologové: způsobil tam mezi divokými zvířaty ničivé epidemie, které zasáhly nejen ptáky, ale také spoustu druhů mořských savců. Pobřeží Peru a Chile bylo brzy pokryté těly mrtvých lachtanů a rypoušů. Vědci se obávali, že virus má potenciál přenést se i na další druhy. A možná i člověka.
Ted se ukázalo, že došlo k přenosu na další druh s potenciálem ptačí chřipku přenášet dál. Jihoameričtí vědci popsali, že tento kmen se dostal i mezi upíry obecné.
Tito netopýři, kteří se živí krví teplokrevných zvířat, žijí v hustých hejnech, kde se viry mohou snadno přenášet z jednoho zvířete na druhé. A to znamená, že se tyto jejich kolonie teoreticky mohou stát rezervoárem, kde se virus dlouho udrží – obecně jsou totiž netopýři vůči infekčním chorobám dost odolní, takže se nepředpokládá, že by nemoc jejich hejna zdecimovala.
Problém je, že upíři se neživí jen krví divokých zvířat, ale také těch hospodářských, především hovězím dobytkem. A tak se virus může dostat blíž k lidem, a zvýšit tak hrozbu, že se lidem přizpůsobí a naučí se nakazit i je.
Není důvod k panice
Tyto informace vypadají znepokojivě, vědci ale uklidňují, že zatím situace tak vážná není. Hlavním důvodem k mírnému optimismu je fakt, že se virus v koloniích upírů zatím nešíří. Nakazila se jen individuální zvířata, ale nezdá se, že by ho přenášela v kolonii na další. Vědci nenašli přímo virus, ale jen protilátky proti němu, což znamená, že ho upíři prodělali. Byly nalezené maximálně u osmi procent zvířat v koloniích. To se samozřejmě může rychle změnit, kdyby virus získal nějakou „vhodnou“ mutaci, ale teď se to neděje.
Typickým začátkem epidemiologického pátrání je hledání „pacienta nula“. Udělali to také v tomto případě: aby zjistili, jakými zvířaty se netopýři živili, analyzovali vědci DNA nalezenou v konečníku netopýrů a v krvavých zbytcích. Tyto údaje ukázaly, že upíři žijící u pobřeží měli nečekaně rozmanitou stravu, která zahrnovala krev z lachtanů, ale také z mnoha druhů ptáků, jako jsou pelikáni, kormoráni, tučňáci a další. Netopýři ve vnitrozemí se ale v podstatě specializovali na hospodářská zvířata: koně, prasata, ovce, kozy a skot. Existuje i zóna, kde se obě skupiny překrývají.
Netopýři a viry
Netopýři, kteří tvoří asi pětinu všech druhů savců, jsou známí tím, že jsou nositeli celé řady virů, které mohou infikovat i lidi, včetně viru vztekliny a mnoha koronavirů. První důkaz, že mohou být infikováni také virem H5N1, pochází z Dháky, hlavního města Bangladéše, kde před několika lety vědci zjistili, že indičtí kaloni – tedy druh živící se ovocem a nektarem – uhynuli právě na tento virus. Tito netopýři se nakazili tím, že sdíleli strom se skupinou vran, jež byly virem H5N1 nakažené.
Podrobnosti licence zde.
