Shakespeare napsal jen půlku Jindřicha VIII., prokázal český vědec díky umělé inteligenci

Studie českého lingvisty naznačuje, že na hře Jindřich VIII. se takřka stejným dílem podíleli William Shakespeare a jeden z jeho současníků. Podle analýzy Petra Plecháče z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd pochází skoro polovina divadelní hry z pera Johna Fletchera. Jeho rukopis v textu z počátku 17. století dokázal rozpoznat nový algoritmus.

Drama o anglickém králi Jindřichu VIII. přineslo oproti dřívější Shakespearově tvorbě stylistický odklon, badatelé se však zatím neshodli na tom, kdo kromě rodáka ze Stratfordu nad Avonou se pod hru podepsal. Fletchera jako možného spoluautora označil už v 19. století britský akademik James Spedding, informovala o českém úspěchu americká televizní stanice CNN.

Lingvista Plecháč při výzkumu na toto téma zkombinoval analýzu slovní zásoby a veršování s metodami strojového učení. Jím „vytrénovaný“ algoritmus divadelní hru zkoumal z různých úhlů, od frekvence jistých slov přes používání stažených tvarů až po rytmické vzorce.

Podle výsledků studie jsou první dva výstupy v prvním z pěti dějství nezpochybnitelně dílem Shakespeara, ale další čtyři výstupy prý napsal Fletcher. Společně pak měli autoři napsat část třetího dějství, zatímco většina pátého dějství nese Fletcherův rukopis.

Fletcher společně se Shakespearem působil v prestižní divadelní společnosti Služebníci královi (King's Men). Spolupracoval také s Philipem Messingerem, kterého někteří historici rovněž označili za spolutvůrce Jindřicha VIII. Tuto hypotézu Plecháčova zjištění nepotvrzují. Naznačují ale podíl neznámého autora na čtvrtém dějství, které prý neodpovídá ani Fletcherovu, ani Shakespearovu stylu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 15 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.