V londýnských odpadních vodách se objevila dětská obrna

Světová zdravotnická organizace a britští zdravotníci ve středu oznámili, že ve vzorcích odpadních vod v Londýně byl zjištěn typ dětské obrny pocházející z vakcín. Další analýzy vzorků probíhají a úřady situaci pečlivě monitorují.

V Británii, kde se povedlo dětskou obrnu před dvaceti lety úplně vymýtit, zatím nezjistili žádný případ této nemoci u člověka.

WHO ve svém prohlášení uvedla, že ve vzorcích z životního prostředí v britském hlavním městě byl nalezen „virus dětské obrny typu 2 odvozený od vakcíny (VDPV2)“. „Je důležité poznamenat, že virus byl izolován pouze ze vzorků životního prostředí,“ uvedla organizace a zdůraznila, že „nebyly zjištěny žádné související případy ochrnutí“.

Varovala ale, že „jakákoli forma dětské obrny představuje hrozbu pro děti kdekoliv na světě“.

Téměř vymýcený virus

V posledních desetiletích se podařilo dětskou obrnu díky celosvětovým snahám prakticky zlikvidovat – nyní se už objevuje jen v několika asijských zemích, a to jen výjimečně. Od roku 1988, kdy byla dětská obrna běžná ve 125 zemích a na celém světě bylo zaznamenáno 350 tisíc případů, se počet nakažených dnes snížil o 99 procent.

Divoká verze viru se v současnosti vyskytuje jenom v Afghánistánu a Pákistánu, ale občas se objeví jiný typ této nemoci. Ten je vyvolaný vakcínou – očkovací látka, která se proti obrně používá, obsahuje malé množství oslabené, ale živé obrny. A ta může výjimečně vyvolat občasné propuknutí nemoci. 

Jak je to možné? Orální vakcína proti obrně (OPV) se množí ve střevech a může se přenášet i na ostatní prostřednictvím vody kontaminované fekáliemi. To znamená, že sice nemůže ublížit dítěti, které je naočkované, ale může nakazit jeho sousedy v místech, kde je nízká úroveň hygieny a očkování.

Tato varianta nemoci je sice mnohem slabší než divoký virus, ale u lidí, kteří nejsou proti nemoci očkovaní, může i tak způsobit vážné onemocnění, a dokonce i ochrnutí. Podle WHO bylo v roce 2020 celosvětově potvrzeno 959 případů této varianty obrny.

  • Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (latinsky poliomyelitis) je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 procent infekcí nezpůsobuje žádné symptomy.
  • Mozková obrna, dříve dětská mozková obrna (zkráceně DMO) je označení pro soubor nenakažlivých a neprogresivních poruch vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiné poškození v raném stádiu vývoje, jejichž důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti.

Odbornice na eradikaci dětské obrny Kathlene O'Reillyová ve středu varovala, že nález ve vzorcích londýnské kanalizace naznačuje, že „může docházet k lokálnímu šíření viru, s největší pravděpodobností mezi lidmi, kteří nejsou očkovaní proti dětské obrně“. „Nejúčinnějším způsobem, jak zabránit dalšímu šíření, je zkontrolovat, jestli jsou lidé očkovaní – platí to hlavně u malých dětí,“ uvedla. Proočkovanost proti obrně v Londýně dosahuje asi 87 procent, doplnila WHO.

Organizace současně vyzvala svět, aby začal postupně tento typ očkovací látky vyřazovat. Nahradit by jej měla inaktivovaná vakcína proti obrně, která už neobsahuje živý virus, takže není možné, aby se množil, natož někoho nakazil. Británie přestala zastaralou vakcínu používat už před osmnácti roky – podle britských zdravotnických úřadů byl proto virus nalezený ve vzorcích odpadních na ostrovy pravděpodobně zavlečen někým, kdo byl nedávno očkován v zahraničí. 

Tato situace je podle pediatra Davida Ellimana dobrým argumentem pro rodiče, kteří se lékařů často ptají, proč vlastně obtěžovat dětský organismus očkováním proti nemoci, která v jejich zemi už desítky let není. „Odpověď zní, že i když jsme ostrov, nejsme izolovaní od zbytku světa, což znamená, že nemoci k nám mohou být zavlečeny ze zahraničí,“ řekl. „Nález viru dětské obrny odvozeného od vakcíny v odpadních vodách to dokazuje.“

Obrna v Česku

V Česku byl poslední případ dětské obry zaznamenán v roce 1966. Očkování proti dětské obrně je povinné u dětí, a to celkem pěti dávkami neživé vakcíny. Cestovatelé do zemí, kde se nemoc stále vyskytuje, by měli být přeočkováni jednou dávkou každých deset let, od roku 2014 požaduje WHO přeočkování při cestách do postižených zemí každoročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 16 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 20 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.