Ve Francii zakázali výzkum prionů. Vyšetřují případy vědkyň, které se mohly nakazit smrtící nemocí

Pět veřejných výzkumných institucí ve Francii vyhlásilo tříměsíční moratorium na studium prionů. To je skupina infekčních proteinů, které způsobují smrtelná onemocnění mozku. Důvodem je, že u vysloužilé zaměstnankyně laboratoře, která s priony pracovala, byla diagnostikována smrtelná Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) – nejčastější prionové onemocnění u lidí. V současné době se vyšetřuje, jestli se nemohla nakazit při výkonu práce.

Nakažená žena pracovala v laboratorní skupině INRAE. Francouzské úřady zatím nezveřejnily o jejím případu podobnější informace, ale podle odborného časopisu Science je naživu. Není jasné, jestli u ní nemůže jít o Creutzfeldt-Jakobovu chorobu způsobenou přirozeně, tedy konzumací některého hovězího masa. Vzhledem k jejímu vyššímu věku by to bylo možné – průměrná inkubační doba této nemoci je totiž deset let, ale může být i delší. Mohla se ale také nakazit při práci s tímto materiálem v laboratoři.

Pokud by se to potvrdilo, byl by to už druhý takový případ ve Francii za posledních několik let. V červnu 2019 totiž zemřela ve věku pouhých 33 let pracovnice laboratoře INRAE Émilie Jaumainová, a to 10 let poté, co se píchla do palce při pokusu s myšmi infikovanými priony. Její rodina teď žaluje INRAE za neúmyslné zabití a ohrožení života. Tato nehoda už vedla k zavedení přísnějších bezpečnostních opatření ve francouzských laboratořích, které se studiem prionů zabývají.

Cílem moratoria, které se týká devíti laboratoří, je „prozkoumat možnost, zda stav pacienta souvisí s jeho dřívější profesní činností a v případě potřeby upravit preventivní opatření platná ve výzkumných laboratořích“, uvádí se ve společném tiskovém prohlášení, které tento týden vydalo pět francouzských institucí.

„Za daných okolností je to správná cesta,“ uvedl pro žurnál Science biolog Ronald Melki, který priony zkoumá v jedné z francouzských laboratoří. „Když se něco pokazí, vždy je lepší klást si otázky ohledně celého pracovního procesu.“ Podle Melkiho má onemocnění dvou kolegů v tak krátkém čase už nyní dopad na celou komunitu vědců, která se výzkumu prionů ve Francii věnuje.

Téměř není pochyb

Podle článku zveřejněného v časopise The New England Journal of Medicine v roce 2020 není v případě Jaumainové pochyb o tom, že se nakazila při práci. Lékaři jí totiž diagnostikovali Creutzfeldt-Jakobovu chorobu způsobenou konzumací hovězího masa kontaminovaného bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) – neboli nemocí šílených krav. Epidemie BSE v Evropě ale skončila po roce 2000 a tato nemoc tedy prakticky vymizela; šance, že by se někdo ve věku Jaumainové ve Francii nakazil z potravin, je podle článku „zanedbatelná nebo žádná“. Jediné logické vysvětlení tedy je, že se nakazila na pracovišti po nehodě.

Klasická CJD postihuje odhadem jednoho člověka z milionu, přibližně 80 % případů je přitom sporadických, což znamená, že nemají žádnou známou příčinu, ale ostatní jsou genetické nebo se člověk nakazí z infikovaných lidských tkání při transplantacích. Oba typy CJD lze rozlišit pouze na základě posmrtného vyšetření mozkové tkáně.

Proč jsou priony taková hrozba

Ví se, že k laboratorním infekcím dochází u mnoha patogenů, ale vystavení prionům způsobujícím CJD je neobvykle rizikové zejména proto, že proti této nemoci neexistuje žádná vakcína ani léčba a nejčastějším důsledkem vzniku nemoci je smrt. Problém je také dlouhá průměrná inkubační doba CJD, která komplikuje vysledovat, jak a kde byl člověk nakažen.

Případ Émilie Jaumainové je velmi dobrým příkladem. Nehoda se jí přihodila, když 31. května 2010 čistila v laboratoři přístroj určený k řezání tkání při nízkých teplotách, který se využíval pro řezy mozků úmyslně nakažených laboratorních myší. Přitom se lehce bodla do levého palce zahnutými kleštěmi – ty pronikly oběma vrstvami rukavic a píchly ji tak, že jí tekla krev. Byla vyděšená, ale nic jiného se pak nedělo; jenže po sedmi a půl letech ji znenadání začalo pálit pravé rameno a krk.

Tyto problémy se postupně zhoršovaly, bolest se jí rozšiřovala stále víc. Na začátku roku 2019 se u ní začaly objevovat i psychické problémy: deprese, úzkost, halucinace a poruchy paměti. Na jaře jí lékaři diagnostikovali Creutzfeldt-Jakobovu nemoc a na začátku léta téhož roku zemřela – teprve pak byla vzhledem k povaze nemoci tato diagnóza potvrzená. A až letos pak laboratoř potvrdila, že jde o následek nehody.

Smrt mladé vědkyně vedla k tomu, že se začalo o nehodách v prionových laboratořích víc mluvit. Ukázalo se, že tam za posledních deset let došlo k asi 17 nehodám, pět z nich bylo vážnějších a skončilo pořezáním nebo bodnutím kontaminovanými injekčními stříkačkami nebo skalpely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...