Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
Deset let dat, všech 76 českých okresů a všechny výjezdy záchranek za celou tu dobu – tedy 8 634 643 cest. To je obří balík dat, se kterým vědci pracovali, když zkoumali, jaký vliv má na počty výjezdů horko a zima.
„Vytvořili jsme epidemiologický model, který zahrnuje denní teploty a detailní denní data o výjezdech. Na základě tohoto modelu jsme zjistili, že během dnů s vysokými a nízkými teplotami je významně zvýšené riziko výjezdu záchranné služby,“ uvedl hlavní autor studie Tomáš Janoš z Recetoxu.
Tento výzkum je podle autorů v Evropě jedinečný, protože až doposud tak rozsáhlá analýza na celé populaci jedné země chyběla. A nová data přinesla nové informace: Ukázalo se totiž, že horko má na množství výjezdů větší vliv než chlad a mráz. A to poměrně výrazně, přestože se až doposud na základě jiných předpokládalo, že významnější vliv má chlad.
„Výjezdy jsou téměř dvakrát častější ve dnech s vysokými teplotami ve srovnání se dny s nízkými teplotami. Celkově je s neoptimálními teplotami v Česku spojeno více než třicet tisíc výjezdů záchranné zdravotnické služby ročně,“ doplnil Janoš.
Překvapivě zranitelní jsou mladí
Ze studie, která vyšla v odborném časopise International Journal of Epidemiology, vyplývá, že překvapivě zranitelnou skupinou jsou v horkých dnech i mladí lidé. Nesouvisí to ani tak s biologickou zranitelností, ale hlavně se stylem života.
„U kojenců a malých dětí může hrát roli omezená schopnost termoregulace nebo vyšší riziko dehydratace, s rostoucím věkem směrem k dospívání a mladé dospělosti může být zvýšené riziko spojeno s behaviorálními faktory. Děti a dospívající mají tendenci trávit více času venku, což vede ke zvýšené expozici okolním teplotám,“ objasňuje Janoš.
Senioři tak zastoupení nejsou zřejmě proto, že jsou pro ně vlny veder velmi nepříjemné a brání jim v aktivnějším prožití dne – což zase snižuje hrozbu nějakých zdravotních komplikací.
Dlouhodobá zátěž
Vlivu extrémních teplot na lidské zdraví se centrum Recetox věnuje dlouhodobě. Z výzkumu úmrtnosti, který současné studii předcházel, vyplývá, že na přibližně deset úmrtí spojených s chladem připadá jedno spojené s horkem. Poměr se však bude postupně měnit či obracet.
„Poměr, který však pozorujeme již nyní, je znepokojující, a během tohoto století se dá pravděpodobně očekávat rapidní nárůst v počtech výjezdů záchranné služby spojených s horkem. To bude představovat výraznou zátěž pro příslušné složky v oblasti personální, ekonomické i materiální, což může v budoucnu potenciálně vést k výraznému prodloužení dojezdových časů nebo částečné nedostupnosti zdravotnické záchranné služby během nejteplejších dní v roce,“ uzavřel Janoš.
