Víc než polovina Čechů má nadváhu. Alarmující je podle SZÚ situace u dětí a mládeže

Nadváha a obezita postihují v současné době téměř šedesát procent dospělých a téměř jedno ze tří dětí v Evropě. Velmi podobná je situace v České republice a podle nové zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je alarmující zejména stav u dětí a mládeže.

„Sečteme-li Čechy s nadváhou, preobezitou a obezitou, vyjde nám, že se výrazně nad zdravou mírou pohybuje více než šedesát procent z nás,“ uvádí aktuální zpráva SZÚ. Obezita je přitom vůbec nejrozšířenějším civilizačním onemocnění a je spojená s přibližně třiceti chorobami. Nejčastěji se jedná o kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovku druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění.

„Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13 až 17 let stoupl od roku 1996 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z deseti na pětadvacet procent,“ konstatuje ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Nejde ale jen o statistiky – tyto údaje mají i finanční důsledky. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v tuzemsku totiž představují zhruba 30 miliard korun ročně.

Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu. „Už od dětství se děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze,“ doplňuje Macková.

Vliv rodinných poměrů

„Patrný je ze statistik i socioekonomický vliv,“ zdůrazňuje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá. Děti z horších poměrů se podle ní hýbou méně než jejich lépe situovaní vrstevníci. „Dítě, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy,“ říká Nejedlá.

Podle SZÚ by mohla pomoci mimo jiné i reforma stravování. Školní obědy jsou totiž pro mnoho dětí často jediným teplým jídlem denně, děti se na nich učí i stravovacím návykům. Na jejich nutriční kvalitě velice záleží,“ připomíná Nejedlá.

Řešení je hlavně pohyb

Děti a dospívající ve věku pět až sedmnáct let by se měli věnovat pohybové aktivitě alespoň šedesát minut denně, a to od střední intenzity výš, ta sahá od svižnějších procházek nebo jízdy na kole přes náročnější domácí práce až po běh, plavání a další formy pohybové aktivity a sportu.

Hýbat se alespoň hodinu denně a plnit tak beze zbytku doporučení WHO je náročné a nelze považovat všechny děti, které se do kritérií doporučení nevejdou, za pohybově neaktivní. Mírnější kritérium splňují i ti, kteří se doporučení WHO blíží a věnují se pohybu alespoň pětkrát týdně. Týká se to v Česku zhruba poloviny chlapců a čtyřiceti procent dívek.

Celkově lze stále dramatičtěji stoupající riziko civilizačních onemocnění označit za pomyslnou časovanou bombu, a to nejen z hlediska poškození zdraví mnoha lidí, ale i v otázce nákladů na preventivní i léčebnou péči státu.

Svět tloustne

Na světě je více než miliarda obézních osob, uvedl server BBC News s odkazem na studii publikovanou v odborném časopise The Lancet. Podle dat z roku 2022 se tato situace týká 159 milionů dětí a 880 milionů dospělých. Nejvyšší míra obezity u žen je v západoafrickém Togu a na tichomořské Americké Samoi, kde je společně s ostrovním státem Nauru také nejvyšší podíl obézních mužů.

Výzkumník Majid Ezzati z Královské univerzity v Londýně uvedl, že u národů žijících na ostrovech se situace odvíjí od dostupnosti nezdravých potravin, které jsou v některých případech propagovány agresivními kampaněmi. Ezzati zároveň zmínil, že je zaskočený tím, jak rychle se situace mění. Počet zemí, které čelí rostoucímu počtu obézních osob, se zvýšil. Naopak místa, ve kterých je největším problémem podváha, se snížila.

„Studie zvýrazňuje důležitost prevence od nízkého věku pomocí stravy, fyzické aktivity a adekvátní péče,“ uvedl předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Dopady událostí, jako jsou pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a klimatické změny, mohou způsobit nárůst případů obezity i nadváhy, a to kvůli chudobě a vysokým cenám zdravého jídla,“ řekla podle BBC spoluautorka výzkumu Guha Pradípová. Ačkoliv množství lidí s podváhou kleslo, ta zůstává i nadále výrazným problémem především v chudých komunitách, poznamenali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 10 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 11 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 13 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.