Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.

Lidstvo využívá v jednadvacátém století satelity k většině důležité komunikace. Jenže tyto přenosy informací na obrovskou vzdálenost stále ještě nejsou bezproblémové – hlavně kvůli principu posílání signálu. Výsledkem je pak informační šum a chyby, které mohou ohrozit životy i majetky. Jednou z možností, jak to vyřešit (nebo spíše obejít), je zpracovávat surová data přímo na oběžné dráze a dolů už posílat jen výsledky. To by omezilo množství posílaných informací a zlepšilo jejich kvalitu.

Řešení nabídli vědci z Vídeňské univerzity, kteří navrhli kvantový počítač schopný pracovat na orbitě. Tento stroj by měl být schopen využívat jednotlivé světelné částice, neboli fotony, k provádění složitých operací pomocí specializovaného hardwaru. Takové přístroje jsou ale nesmírně citlivé, špatně snášejí jak pohyb, tak i teplotní výkyvy, o radiaci ani nemluvě. Experti si s tím ale dokázali poradit.

Kvantový fotonický procesor, který ve Vídni vyrobili, se skládal ze zdroje fotonových párů, integrovaného skleněného obvodu se šesti módy, detektorů jednotlivých fotonů a řídicí elektroniky. Do kosmu ho dopravila raketa SpaceX Falcon 9, která ho tam vynesla loni v červnu. Vědci pak přístroj umístěný na nízké oběžné dráze aktivovali a začali testovat. Práce byla nesmírně náročná, takže výsledky univerzita zveřejnila až nyní.

Vídni, máme problém!

Od začátku se projekt potýkal s problémy, a to zásadními. Přibližně polovina detektorů fotonů po startu totiž přestala fungovat, takže týmu zůstaly jenom tři z původních šesti. Nakonec se podařilo všechny potíže vyřešit, mimo jiné i díky práci českého kvantového fyzika Patrika Zahálky, jenž byl součástí týmu.

Během prvních osmi měsíců na oběžné dráze počítač úspěšně generoval, manipuloval a detekoval páry fotonů a provedl také několik různých naprogramovaných operací. Výsledek zatím není ani vzdáleně blízký vysněnému cíli kvantové komunikace, ale jde o důležitý první krok, bez něhož se další pokrok neobejde.

Protože družice dále funguje, vědci mohou v projektu pokračovat, aby dále zkoumali, jak moc toho kvantový systém vydrží a jaké výsledky je schopný dodat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.