Webbův dalekohled našel nejstarší známou galaxii ve vesmíru. Vznikla nečekaně brzy po Velkém třesku

Starší a vzdálenější galaxie ještě pozemští vědci neviděli. Mezinárodní tým astronomů na konci května oznámil objev dvou, které vznikly pouhých 300 milionů let po Velkém třesku. Sledoval je vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Ty nejvzdálenější vesmírné objekty, které vznikly na samotném počátku kosmu, jsou neviditelné. Protože se vesmír rozpíná, také světlo se roztahuje na delší vlnové délky a lidské oko jej nedokáže zachytit.

Tento efekt je u těchto dvou galaxií tak extrémní, že jejich ultrafialové světlo se změnilo do infračervených vlnových délek, což znamená, že ho může vidět právě jen Webbův dalekohled. A ten galaxie pozoruje tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho.

Galaxie dostaly jméno JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, přičemž ta první z nich je vzdálenější a také větší a jasnější. „Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie,“ řekl astronom Daniel Eisenstein z Harvardu.

Kombinace extrémní jasnosti a faktu, že za ni mohou právě mladé hvězdy, podle autorů objevu znamenají, že tato galaxie je nejpozoruhodnějším dosud nalezeným důkazem rychlého vzniku velkých, hmotných galaxií v raném vesmíru. „JADES-GS-z14-0 se stal vlastně archetypem tohoto jevu,“ tvrdí Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v Pise, který byl hlavním autorem objevu. „Je úžasné, že vesmír dokáže vytvořit takovou galaxii za pouhých 300 milionů let.“

Pozoruhodné počátky kosmu

Důkazy o překvapivě živých raných galaxiích se objevily už na prvních snímcích Webbova dalekohledu. A jak se přístroj díval do hlubin kosmu, přibývalo jich. Pro astronomy to bylo překvapivé, protože tento trend byl v rozporu s očekáváním, které většina z nich měla. Mladý vesmír by vlastně takové objekty podle teorie obsahovat neměl.

A když se vědci poprvé podívali na snímky JADES-GS-z14-0, bylo jim jasné, že vidí obří kosmickou hádanku. „I když je tato galaxie tak mladá, už usilovně pracuje na vytváření prvků, které známe ze Země,“ uvedli vědci. „Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ dodal astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná ještě z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 10 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 11 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 13 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.